Václav Souček: Nespavost
Obecně vzato nemáme potíž ty dva zásadní typy - tj. „skřivánky“ a „sovy“ od sebe rozeznat.
Někdejší šéf byl kříženec obého; celý život hyperaktivní, v pět ráno už hulil jak fabrika, v sedm ztělesněná netrpělivost, když něco nešlapalo podle jeho gusta, zatímco tou dobou se většina osazenstva po příchodu do práce teprve probouzela. Stejnou aktivitou ale hýřil i po desáté večer, když nebylo zbytí, a za volantem na dlouhých cestách to byl učiněný nezmar. Čiperný zůstal i v kmetském věku. Výjimka potvrzující pravidlo.
Ani skřivan, ani sova, neúnavný, a neunavitelný je i další z řady, mašinfíra začínající ještě na páře, celý život fungující v turnusech. Viděl jako rys i za noci, v černočerné tmě na rybách. Spánek jako by k životu nepotřeboval.
Proč tato podloudná úvaha? Nespavci nemusí být vždy svému okolí po chuti, pokud jsou zvyklí organizovat čas jiným. Vstávat za svítání a fungovat naplno na každém zasedání hned po ránu? Že by i to byla jedna z podstatných překážek sestavení funkční vlády s podporou Poslanecké sněmovny?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
