Václav Souček: Nespavost

Někdejší šéf byl kříženec obého; celý život hyperaktivní, v pět ráno už hulil jak fabrika, v sedm ztělesněná netrpělivost, když něco nešlapalo podle jeho gusta, zatímco tou dobou se většina osazenstva po příchodu do práce teprve probouzela. Stejnou aktivitou ale hýřil i po desáté večer, když nebylo zbytí, a za volantem na dlouhých cestách to byl učiněný nezmar. Čiperný zůstal i v kmetském věku. Výjimka potvrzující pravidlo.

Ani skřivan, ani sova, neúnavný, a neunavitelný je i další z řady, mašinfíra začínající ještě na páře, celý život fungující v turnusech. Viděl jako rys i za noci, v černočerné tmě na rybách. Spánek jako by k životu nepotřeboval.

Proč tato podloudná úvaha? Nespavci nemusí být vždy svému okolí po chuti, pokud jsou zvyklí organizovat čas jiným. Vstávat za svítání a fungovat naplno na každém zasedání hned po ránu? Že by i to byla jedna z podstatných překážek sestavení funkční vlády s podporou Poslanecké sněmovny?