Václav Souček: Hnací motor

9. říjen 2019

Pamatujete řemeslnické dílny s řemenicemi? Pro člověka, který s technikou skončil u skoby, to byla úchvatná podívaná, plná nebezpečí; jeden hnací motor, a na hřídeli několik hnaných řemenic. Příměr k blízkému výročí listopadu složitý, ale jako dělaný.

Hracím motorem revolucí je skepse a bezmoc. Vlny nevole, znechucení a deziluzí, posílené Gorbačovskou perestrojkou a davovým útěkem východních Němců, dosáhly vrcholu po „zásahu" na Národní třídě, a pak už šlo všechno ráz naráz. Analyzovat by se to slušelo den po dni, protože jinak to zažili ti na místě, ve svěráku moci, jinak ti, co si to uměli představit, a jinak ti, kteří si to představit neuměli, ani nechtěli. Dějinnou „sametovou" to ale spustilo.

Hnacím motorem revolucí je skepse, když beznaděj volá do nebe

Aktuálně vidno, že na vrchol skepse je krátký i Ústavní soud, a jeho rozhodnutí v kauze H-systému. Ruku na srdce - umíte si představit sebe na místě stavebníků, kteří zaplatili svá obydlí dvakrát, a jsou zákonem povinováni se z nich vystěhovat, nebo platit nájem? To jsou ti praví, které by měla chytnout řemenice?

autoři: Václav Souček , baj