Václav Souček: Elektro téma

I v té zemi, kde už včera snědli to, co měli na zítra, znamenaly plány elektrifikace hodně. Otec VŘSR předestřel světu výhledy, o jakých se svazovým republikám ani nesnilo; nota bene někde neměli ani ponětí, jak vypadá asfalt. Zato jako dopravní tepna fungovala transsibiřská magistrála. 

Po stovce let od oněch dřevních dob vede svět bouřlivé debaty o budoucnosti elektrifikace s i l n i č n í dopravy. Rozkmitané ceny ropy nedávají spát hlavám finančníků, o překot se trumfuje výraznou preferencí výroby elektroaut. Pragmatici ale zpochybnili tvrzení Angely Merkelové, že do roku 2020 bude v Německu v silničním provozu nejméně milion aut na elektrický pohon s tím, že k letošku jich je sotva pětina.

Elektro-mobilitu tedy zatím diktují světu politici, leč proti zdůrazňovaným pozitivům houstne i zástup záporů: vysoké ceny baterií ( a tím i aut ), absence rychlonabíječek, automobilky váhající před možná osudovým rozhodnutím, slibovaná, ale nejistá státní podpora.

Dobíjení elektromobilu

Nu což - paměť připomíná, že ve věnném městě královny Elišky jezdívala nádražní ještěrka na baterie ve službách někdejšího slovutného hotelu. Jako čestná výjimka tehdy směla do městského provozu. Ale do dnešní dopravní houštiny?

Imperativ jistého novinářského smělce k této situaci zněl asi takto: uvědomte si, že neviditelné výfuky elektroaut ústí do komínů našich uhelných elektráren.

autoři: Václav Souček , baj
Spustit audio

Související