Václav Souček: Čekání
Týden devatenáctý roku 2019. Narodil se další pokračovatel britské monarchie, Archie Harrison z Windsorů, osmé pravnouče královny Alžběty, slávy kopec.
Kolébka kopané stvořila v krátké době také výsledkové senzace, o nejlepšího z nejlepších klubů si zahrají Liverpool s Totenhamem, k tomu na španělské půdě.
Mezi jaderné mocnosti se výrazně dere Irán. Střílelo se znovu raketami mezi Izraelem a Palestinou. Nepokoj a protesty u nás prezentuje hnutí chvilek pro demokracii; chvilek je údajně milion, demonstrantů tisíce.
K tomu se vyskytly stovky podpisů umělců proti odvolání ředitele Národní galerie a pro odvolání odvolávajícího ministra kultury. Není zkrátka míru pod olivami, a jak to kdysi parafrázoval Miroslav Donutil - „pořád se něco děje“.
Z řad Národního divadla odešel na věčnost oblíbený Václav Postránecký, jeden z nejslavnějších divadelních elévů, a mnoha lidem se nad tou zprávou zastavil dech, jak doprava na Dé jedničce.
Podržme se tedy titulu každoročního cyklu královéhradeckého Klicperova divadla „Čekání na Václava“, a pojďme s milionem smutků čekat na dalšího, věrohodného. Vědomi si toho, že není Václav jako Václav… ostatně - co je po jméně, jak praví jistá Julie.
Související
-
Václav Souček: Půl promile
Už dávno, ještě za socíku, ta zvěst mezi lidmi kolovala: ve Francii prý můžete za volantem nadýchat, a nic se neděje; ale běda, když zaviníte nehodu s ublížením na zdraví.
-
Václav Souček: Dvě procenta
Do vlasatého poslance od Pirátů se budou ještě nějakou chvíli strefovat jeho kolegyně a kolegové z pravicového spektra Poslanecké sněmovny - a nejenom oni.
-
Václav Souček: Figuríny a fígle
Papundeklová figurína policisty za pár stovek, instalovaná v obci u vozovky, dokázala umravnit spěchající řidiče; stávalo se, že jste se lekli i papundeklového kuchtíka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
