V Libotově umí společně žít i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

12. červen 2019

Dnes vás s naším hostem vezmeme sice do obce malé, ale krásné a milé. Najdete ji na Trutnovsku a má necelých 200 obyvatel. Jak se tam žije, to už nám poví Filip Kraus, starosta Libotova. 

Musím říct, že jste docela mladý starosta, kolik vám je let?
Je mi 34 let.

Tak kde přesně Libotov najdeme? Já jsem říkal Trutnovsko.
Libotov leží 5 kilometrů od Dvora Králové nad Labem.

Filip Kraus ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Máte tam hospodu?
Bohužel ne.

Ale určitě máte nějaký prostor, kde by se lidé scházeli?
Máme fotbalové hřiště, kde je zázemí, takže tam se scházet můžeme. Ale hospoda je jedna z věcí, které bych do budoucna chtěl vyřešit. Protože hospodu má mít každá správná vesnice.

Už jsme dělali pár akcí, kde se snažíme najít nové dárce kostní dřeně. Jde o dětské životy. Je reálná šance někomu život zachránit.
Filip Kraus, starosta Libotova

Představte nám Libotov, obec s necelými 200 obyvateli. Pane starosto, jste místní rodák?
Jsem místní, od malička tam vyrůstám. A i právě proto jsem chtěl dělat starostu, protože tam chci zůstat. A chci, aby tam spokojeně vyrůstaly mé děti. Takže se snažíme, aby šla obec dopředu. Jedna z věcí, které si na Libotově nejvíc vážím, a co nám závidí ostatní obce nebo starostové, je soudržnost lidí. Na kteroukoliv akci, kterou pořádáme, a že jich není málo, tak nemusím nikoho prosit, spousta lidí přijde dobrovolně pomoci. Když řeknu jeden příklad, potřebujeme udělat nový plot u mateřské školky. Než bychom platili desetitisíce nějaké firmě, tak se prostě sejde 10 lidí na brigádu a během několika pracovních odpolední to uděláme.

V Libotově umí všichni žít pohromadě i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

Takže žijete spolu.
Toho si moc vážím a jsem za to strašně rád.

Znáte se všichni navzájem?
Určitě. Je nás celkem 186.

Vhodný dárce se pro čtrnáctiletého Matěje, který má leukémii, zatím nenašel. Vrátil se ale k fotbalu

Jan Kučera bojuje za záchranu svého syna Matěje

Ve vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové jsme vám zprostředkovali už různé životní příběhy. A po nějakém čase se k nim vždycky vracíme, abyste věděli, jaké mají pokračování. Dnes se vrátíme za čtrnáctiletým Matějem z Miletína. Lékaři mu na v roce 2016 diagnostikovali chronickou myeloidní leukémii. 

Problémem malých obcí po celé republice je, že se vylidňují, mladí lidé utíkají do velkých měst za vzděláním, za prací. Trápí to i vás?
Nemyslím si, že se úplně vylidňujeme, ale je tam znát stárnutí obyvatelstva. To je také jedna z věcí, která mě trápí. V podstatě teď nemáme v obci pozemky, které bychom mohli nabídnout k výstavbě mladým lidem. Lidi se ptají, chtěli by stavět, ale my už jako obec nemáme žádné pozemky, které jim můžeme nabídnout. A tak mi přijde, že po nás tam chybí generace, která by to všechno převzala.

Jak dlouho starostujete v Libotově? Jste nezávislý starosta, co to pro vás znamená stát v čele obce a ve 34 letech udávat její tón, rytmus, směr.
Teď jsem pátým rokem starostou, to znamená druhé funkční období. Co to pro mě znamená? Jak jsem říkal na začátku, hlavně chci, aby se Libotov nějakým způsobem vyvíjel dopředu. Aby to nedopadlo tak, že tam jen budeme, nic se tam nebude dít a budeme vedle sebe bydlet a to bude vše.

V Libotově umí všichni žít pohromadě i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

U vás se toho hodně děje i díky vaší osobní zásluze. Jak vypadá zázemí obce? Obchod máte, školku máte?
Máme mateřskou školku, malou, ale máme. Školu nemáme, tam se tři kilometry dojíždí.

Co obchody? Potraviny lidé potřebují a problémem současných malých obcí je, že tam prodejny zanikají.
Je to tak. I u nás obchod zaniknul, už je to několik let. Když jsem nastoupil na starostování, tak jsme nabízeli i starším občanům, že zaměstnanci obce budou jednou týdně jezdit pro nákupy, ale v podstatě to nikdo nevyužíval. Všichni mají kolem sebe někoho, kdo jim nákup udělá. Takže to asi to není úplně velké trápení. Protože k nám dojíždí i pojízdná prodejna.

V Libotově umí všichni žít pohromadě i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

A společenský život? Máte hřiště a fotbalový spolek.
Ano, fotbalový spolek a hasiče. Je pravda, že akcí děláme za rok opravdu hodně. Protože si myslím, že to lidi baví. Snažím se, aby náš komunální život opravdu fungoval. Aby se lidé scházeli a mluvili spolu.

Já bych se zastavil u jedné velké akce, která se u vás konala 1. června a byl to Dětský den.
Byl to Dětský den, který ale nebyl spojený jen se zábavou pro děti. Už v loňském roce jsme dělali pár akcí, kde se snažíme najít nové dárce kostní dřeně. Konkrétně to začalo jedním chlapcem z Miletína, mladým fotbalistou Matějem Kučerou. A letos se k tomu bohužel přidala i jedna mladá slečna ze Dvora Králové Eliška Munzarová. Takže jsme si řekli, že když už bude na fotbalovém hřišti nachystáno všechno na dětský den, bude tam spoustu lidí a atrakcí, tak bychom to mohli spojit i s touto akcí a pokusit se najít další nové dárce kostní dřeně. Abychom těmto dětem dali šanci.

Filip Kraus, starosta Libotova

Vy už jste tedy stál i za onou první akci před rokem. To bylo v Miletíně.
Ano, v Miletíně. Tam to byla jedna z větších akcí, kterou jsme s Matějovým tatínkem a samozřejmě i dalšími lidmi, jako je starosta Miletína, pořádali.

Jak k vaší osobní účasti na této věci vůbec došlo?
Vzniklo to tak, že jsem jel s kamarády do Hradce Králové do nemocnice, abychom se zařadili do registru dárců kostní dřeně. Matějův tatínek tam lidi vozil autem z Miletína a my jsme se tam sešli. Já jsem je poznal a nabídl jsem jim, že když budou chtít, tak jim pomůžu s propagací akce, aby těch lidí bylo co nejvíc. A nakonec to dopadlo tak, že IKEM Matějovu tatínkovi nabídl, že když sežene alespoň 100 dobrovolníků, kteří by vstoupili do registru, tak přijedou do Miletína a dárcovskou akci udělají tam.

Lékaři pražského IKEMu míří do Libotova u Dvora Králové. Hledají nové dárce kostní dřeně

Devítileté Elišce ze Dvora Králové nad Labem lékaři diagnostikovali vzácnou aplastickou anémii

Zachraňme život Elišce. Tak zní hlavní motto akce v Libotově na Královédvorsku. Tam přijedou v sobotu 1. června lékaři z pražského IKEMu. Pomocí vzorků slin budou registrovat nové potenciální dárce kostní dřeně. Cílem je rozšířit celosvětový registr dárců. 

To bylo tedy před rokem v Miletíně. Můžete říct výsledek, kolik dárců se dostalo do registru?
Výsledek byl úplně neuvěřitelný. Za jeden den tam přibylo 743 nových dárců. Zhruba 300 bylo odmítnuto ze zdravotních důvodů. To znamená, že tam dorazilo přes 1000 dobrovolníků, což bylo později zapsáno i do České knihy rekordů a kuriozit, jako největší dárcovská akce.

A jak to dopadlo teď u vás v Libotově?
V Libotově bylo nyní nově 277 nových dárců a asi 60 lidí bylo odmítnuto také ze zdravotních důvodů. To znamená, že přišlo přes 300 dárců nebo dobrovolníků. Což je neuvěřitelné číslo. Já jsem to sám nečekal a jsem za to strašně rád. Samozřejmě i tým IKEMu byl překvapen a rád. V návaznosti na velmi úspěšný dětský den a ještě úspěšnější nábor dárců kostní dřeně bych chtěl velmi poděkovat všem dobrovolníkům, kteří pomáhali přímo na místě a také médiím, včetně Václava Plecháčka z Českého rozhlasu Hradec Králové za to, že tak rychle zareagovali a velmi nám pomohli s propagací akce. Díky nim, přišlo tolik nových potencionálních dárců.

V Libotově umí všichni žít pohromadě i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

Co říkali lidé na pořádání takové akce? Že se mohou zapojit do pomoci těm, kteří to potřebují?
Je to asi i o mentalitě lidí jak v Libotově, tak v širokém okolí. Protože lidí, kteří nám s tím pomáhali, bylo víc než 70. A všichni toto dělají moc rádi. Jde tady o dětské životy. A nejen o ně, ale reálná šance někomu život zachránit. Tak si myslím, že to každý udělá rád a nepřemýšlí o tom, jestli půjde nebo nepůjde.

Registr dárců kostní dřeně. Zapište se někomu do života!

Navíc to vyšetření je bezbolestné, neinvazní.
Přesně tak. Loni se v Miletíně ještě braly vzorky krve, letos už se to dělá stěrem ze slin. To znamená, že je to mnohem jednodušší a bezbolestná varianta. Takže i toto je určitě motivace pro některé lidi, kteří se toho třeba bojí.

V Libotově umí všichni žít pohromadě i pomáhat. Chtějí, aby tam spokojeně vyrůstaly jejich děti

Budete v takových akcích dál pokračovat?
Určitě pokračujeme dál. Tento rok už to byla, tuším, čtvrtá nebo pátá akce ve spojení s Martinem Kučerou. A ta největší, kterou by sezona měla vyvrcholit, bude 21. září ve Vestci u Prahy, kde bychom chtěli rekordní počet dárců z Miletína překonat.

Pojďme se ještě na závěr zastavit u léta. Říkal jste, že se u vás v Libotově děje spousta akcí. Na co byste k vám pozval obyčejné turisty?
My jsme teď v podstatě na vrcholku té kulturní sezóny. Čekají nás ještě tři velké akce. Následující víkend bude hasičská soutěž, další víkend fotbalový turnaj a konec června zakončíme rockovou nocí.

Jakub Schmidt a Filip Kraus ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Paráda. Navíc je u vás také hezky, krásné okolí pro cyklisty, pro pěší výlety, takže do Libotova srdečně zveme.
Přesně tak.

Pozval vás starosta Libotova, krásné obce s krásnými a milými lidmi, kteří dokážou táhnout za jeden provaz, když je potřeba. Filip Kraus byl naším hostem. Moc děkuji a pozdravujte v Libotově.
Díky za pozvání, mějte se. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související