Úspěch na Josefovských loukách. Kriticky ohrožený vodouš rudonohý tam poprvé vyvedl mláďata

1. červenec 2019 10:15

Poprvé v historii Ptačího parku Josefovské louky tu vyvedl mláďata vzácný vodouš rudonohý. Už dříve se zde tento tažný druh objevoval a pokoušel o hnízdění, úspěšný byl ale až letos. 

Divocí koně na Josefovských loukách. Spásáním vegetace a narušováním terénu pomohou ptákům

Divocí exmoorští koně budou v Ptačím parku Josefovské louky

Divocí exmoorští koně budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna. Ptačí park Josefovské louky prochází razantním rozvojem. Díky úžasné podpoře dárců vykupuje nové pozemky, na kterých pak hospodaří co nejšetrněji pro ptáky. Nyní jim s tím budou pomáhat i čtyřnozí pomocníci.

„Vodouš rudonohý vyhledává vlhká místa nebo okolí mělkých vod, především zamokřené louky. Kvůli odvodňování, ničení mokřadů a intenzivnímu zemědělství začal z naší krajiny ubývat a je v kategorii kriticky ohrožených. Těší nás, že si k hnízdění vybral právě Josefovské louky,“ komentuje úspěch správce parku Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Vyvedení mláďat vodouše v ptačím parku u Jaroměře je v rámci východních Čech výjimečné. V celé republice se vyskytuje jen několik desítek párů, přičemž dosud vodouš rudonohý hnízdil především v jižní části republiky.

Mládě vodouše rudonohého na Josefovských loukách

„Domníváme se, že tu může hnízdit dokonce více párů. Tokající vodouše jsme letos viděli na pastvině divokých koní i na březích velkých tůní,“ informuje Alice Janečková, která v parku dohlíží na pastvu koní.

Přilétají poslové jara. Ornitologie, společná láska otce a syna, Miroslava a Kamila Hromádkových

Přilétají poslové jara, čápi (ilustrační foto)

I když astronomické jaro teprve začalo, poslové jara jsou už dávno tady. První čáp přiletěl letos do České republiky snad už 19. února na komín v centru Chebu. A jestli jsou už čápi také u nás v Královehradeckém kraji, tak na to se zeptáme ornitologů, otce a syna, Miloslava a Kamila Hromádkových. 

Vodouš rudonohý je pro pozorovatele nezaměnitelný díky dlouhým rudým nohám a černo-červenému zobáku.

„Pozoruhodný je i jeho tok. Samec obhajuje teritorium letem v kruzích, přičemž za hlasitého volání střídá třepotavý let s klouzavým. Na zemi potom obíhá samici se zdviženými křídly. V době hnízdění se vodouši chovají nenápadně a žijí skrytě. Po vyvedení mláďat jsou ale agresivní a vetřelce varují pronikavým voláním,“ popisuje Břeněk Michálek.

Mokřad, který ornitologové řízeně zaplavují, ukazuje v období sucha svůj význam pro zadržení vody v krajině a ochranu přírody. Území je útočištěm pro mnoho druhů ptáků a dalších živočichů.

Samec vodouše rudonohého při toku samici obíhá se zdviženými křídly

„Například všech sedm párů čejek chocholatých má dnes už téměř dospělé potomky,“ říká Břeněk Michálek.

Ornitologové letos v parku pozorovali také vzácnou pisilu čáponohou a kromě ptáků tu jsou i vážky, motýli či obojživelníci včetně rosničky zelené.

Ptačí park Josefovské louky by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. Jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním dalších pozemků. Darovat lze jednoduše na stránkách ptačího parku www.josefovskelouky.cz. Za poskytnuté dary patří všem velký dík!

autor: baj | zdroj: Ptačí park Josefovské louky
Spustit audio

Související