Tři hlavní důvody proč kompostovat a co přesně na kompost (ne)patří. Podzimní práce na zahradě

Výzva Žiju komposty
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výzva Žiju komposty

Říjen je obzvlášť vhodný pro výsadbu listnatých i jehličnatých okrasných dřevin. Je také pravý čas k zasazení listnatého živého plotu. Při vysazování udržujeme určitou vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi, které poté zkracujeme. Jehličnaté živé ploty bychom měli vysazovat až na jaře.

Zahradní rádce Jaroslav Ehl v naší radioporadně na téma: Vše o kompostování a výsadbě stromků. 

Říjnové teploty začínají klesat pod nulu, proto bychom měli schovat choulostivé druhy rostlin (zvláště ty exotické) domů do tepla. Měli bychom z půdy vykopat cibule a hlízy některých okrasných rostlin, jako jsou například begonie, mečíky, sprekélie, dosny nebo tygřice. Před tím než cibulky a hlízy uložíme, tak je necháme oschnout a očistíme.

Říjen je měsícem výsadby tulipánů. Naopak po prvním mrazíku, který spálil nať jiřinek, musíme jejich hlízy vyjmout z půdy. Také sklidíme hlízy později kvetoucích mečíků. Pokud připravíme Montbrécii dostatečnou ochrannou vrstvu z kompostu, listí a chvojí, můžeme ji nechat venku.

Důkladně zavlažujeme stálezelené dřeviny, aby v pořádku přečkaly zimní období. Okrasným stromům odstraníme nemocné, zlomené a suché větve.

Naposledy posečeme trávník, aby před zimou ještě obrostl

Tento měsíc je také obdobím výsadby. Vysazujeme angrešt, rybíz a samozřejmě i ovocné stromy. Ty lépe zakoření, když je před výsadbou namočíme na jeden nebo dva dny do vody. Do jam, které máme připravené již od září, nejprve zatlučeme kůly, které by měli končit pod prvními větvemi.

Kůly, které by měly by být ke stromkům přivázané, by je měly chránit především před poškozením. Nemáme-li zahradu oplocenou, obalíme kmínky stromů pletivem, abychom je tím ochránili proti okusu divokou zvěří. V říjnu bychom měli ale také zvážit vykácení starých a nemocných stromů.

Důležité je vybrat místo pro kompost

Výběr místa rozhoduje o tvorbě celého kompostu. Nejlépe se mu bude dařit ve stínu pod listnatým stromem.

kompost

Není dobré dávat jej na přímé slunce, protože to kompost vysušuje a když by zapršelo, voda by odplavila mnoho živin. Není dobré dávat kompost do středu zahrady. Vypadá nehezky a především ani moc nevoní.

Vyberte tedy nějaký nenápadný kout, ve kterém bude nenápadně stát. Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.

V čem se kompostuje?

Jednoduše v kompostéru. Naše babičky si možná s ohrazením nedělaly příliš vrásky a vše házely na jednu hromadu. Dnes se od tohoto trendu pomalu ustupuje, protože to nevypadá moc vábně a rozházený biologický odpad zpomaluje proces kompostování.

U kompostéru sice můžeme úplně ignorovat jeho tvar, můžete si tedy udělat kompost například ve tvaru hvězdy apod. Fantazii se meze nekladou.

Na čem naopak opravdu záleží, je vzduch, teplo a vlhkost. Volte proto kompostér s otvory na všech stranách. Vzduch se musí dostat i do jádra celé hromady. Dejte pozor, aby otvory nebyly příliš velké a vzniklá zemina z nich nevypadávala.

Když máme vše připraveno, umístíme na dno kompostu větvičky či vrstvu slámy. Budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíme tím tak zápachu. Potom už můžeme sypat cokoliv biologického, co doma najdeme.

Do kompostu patří

Zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků).

3 důvody proč kompostovat a co přesně na kompost (ne)patří:

1. ZPRACUJETE VĚTŠINU TOHO, CO VYPRODUKUJE VAŠE ZAHRADA I KUCHYŇ
Majitelé zahrad jistě řeší, kam s posekanou trávou, větvemi, listím, zkrátka vším co vyprodukuje zahrada. Ne všechno se vejde do BIO popelnice, a vozit to na uměle vytvořenou skládku není správné. A právě to je důvod číslo jedna: můžete zužitkovat ve svůj prospěch produkci zahrady, kterou sami nespotřebujete. K tomu můžeme přidat i odpad z kuchyně případně zbytky z domácnosti. Na kompost patří ovoce, zelenina, kávová sedlina, zbytky čaje, vaječné a ořechové skořápky, málokdo ví, že můžeme použít papírovou výstelku mezi vajíčky nebo jejich obaly z recyklovaného materiálu. Dále sem můžeme hodit výstelku býložravého domácího mazlíčka, papírové kapesníčky nebo utěrky apod. Na kompost ale rozhodně nepatří maso, exkrementy od masožravých zvířat, škůdcem napadané rostliny, časopisy, noviny, sklo, kameny ani popel z uhlí nebo cigarety.

2. MÁTE VLASTNÍ HNOJIVO
Kompostováním vzniká skvělé hnojivo, o jehož původu víte úplně vše. Takže víte, že je to to nejlepší, co můžete vašim rostlinkám poskytnout. A navíc zadarmo. To už bezpochyby stojí za zvážení, zda si přece jen kompost na zahradě nevybudovat.

3. DĚLÁTE NĚCO PRO SVÉ ZDRAVÍ
Kromě toho, že získáte kvalitní bio hnojivo a tím i bio zeleninu nebo ovoce ze zahrádky, děláte i něco pro zdraví. O kompost se musíte starat a to vyžaduje i určitou fyzickou námahu. Jednoduše až nastane čas, je potřeba ho přeházet, abyste mohli zužitkovat svou píli. Fyzická námaha a vlastně i duševní, která je s tímto typem práce spojená, rozhodně prospěje vašemu tělu.

Celou radioporadnu s Jaroslavem Ehlem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: 

Spustit audio

Související