Práce na zahradě léčí. Gardenterapii vám doporučuje Pavla Apostolaki

Zahradní terapie patří mezi staré metody léčby. Pozemky s květinami, zeleninou, ovocnými keři a stromy vznikaly už ve středověkých klášterech, později u špitálů a nemocnic. Velkou roli sehrály po první světové válce. Práce v přírodě poskytla bývalým vojákům zapomnění na hrůzy z bitevních polí. Dnes se znovu vrací na výsluní, a to jak v podobě ušlechtilého koníčku
či aktivního odpočinku, tak i profesionální léčby.

Zahrada nás učí trpělivosti - musíme se přizpůsobit rytmu ročních období. Pokud něco uspěcháme, naše snažení přijde vniveč. Uvědomíme si i svoji pokoru, protože pánem na světě není člověk, nýbrž příroda.

Každý kousek zahrádky se počítá. Ať už ji máte venku, na balkoně nebo na terase. Po půl hodině práce s hlínou klesá hladina stresových hormonů zhruba o 22 procent. Tím, že pohybujete prsty, uvolňujete přes své ruce stres z organismu. Pobytem venku také přijímáte sluneční světlo a díky tomu vzniká v kůži hodně vitaminu D. Svaly na pažích vám zpevní nošení konví, strečink nahradí sklizeň hrušek a sekání trávy vydá za lekci kardio tréninku ve fitness centru. Kdo tahá těžké pytle zeminy, převrací kompost či kope jámy, zapojuje všechny svalové skupiny.

Malý zahradník|foto: Fotobanka Pixabay

Zapojte do péče o zahradu i své potomky. Děti práce mezi zelení baví a pomáhá jim rozvíjet mentální funkce. Můžete začít úplně jednoduše. Nechejte je doma na parapetu naklíčit řeřichu nebo zasadit pár semínek do kelímku od jogurtu. Pak je postupně (adekvátně věku) naučte všem zahradním úkonům (sázení, hrabání, rytí, stříhání). Dáte jim dobrý základ do života a smysluplnou zálibu.

V preventivním lékařství je zahradničení uznáváno jako účinná ochrana před civilizačními chorobami. Využívá se i pro léčbu a rehabilitaci osob po dopravních nehodách, po infarktu
a s příznaky stařecké demence.

Fakt, že přítomnost vegetace snižuje agresivitu a projevy násilí, vzali v potaz již v minulém století někteří ředitelé věznic v USA. Trestanci tak za ostnatými dráty sázejí rajčata, prořezávají ibišky nebo pěstují ve sklenících orchideje. Navíc mohou také absolvovat kurz, složit zkoušky a stát se profesionálními zahradníky či ovocnáři. Odborné vzdělání zlepší jejich vyhlídky na získání zaměstnání po odchodu z vězení a na začlenění do běžného života.

Pavla Apostolaki ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják