Tichý svět houslí. Jan Špidlen a Dalibor Bzirský aneb Pražská a krkonošská česká houslařská škola

8 fotografií

Jan Špidlen je pokračovatel světoznámého houslařského rodu s mnohaletou tradicí. Je výrobcem prvotřídních smyčcových nástrojů. K jeho zákazníkům patří přední čeští i světoví umělci jako Pavel Šporcl, Ivan Ženatý, Leoš Čepický, Jaroslav Svěcený, nebo Gidon Kremer a Kremerata Baltica, či Leonidas Kavakos. Od roku 2020 pracuje společně s Janem i jeho syn František.

Čtěte také

Rod Pilařů: Housle jsou jako lidé, nevlezete do nich. Odhadnete charakter, ale můžete se taky splést

Dalibor Bzirský pracuje nejen v České Republice, ale také v Itálii a Švýcarsku. Prvním velmi důležitým mentorem ve stavbě nástrojů i restaurátorství byl pro něj vynikající český houslař Jaromír Joo v Náchodě. V roce 1996 si pak otevřel ateliér v Praze. Na jeho nástroje hrají hudebníci mnoha zemí Evropy, sólisté a přední hráči České filharmonie, Symfonického orchestru českého rozhlasu, Pražské Komorní Filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Orchestru Národního Divadla atd. Sám je držitelem několika ocenění z mezinárodních soutěží.

Slavná česká houslařská tradice. Je to velká zodpovědnost vědět, že pokračuji v práci svých předků, kteří ji dělali na špičkové úrovni?
Jan Špidlen: Já jsem to vždy bral jako výhodu. Protože v houslařství se výsledky dostavují po dlouhé době a ta tradice má velkou hodnotu. Tedy bral jsem jako výhodu, že mám na koho navazovat a že mohu po někom využívat znalosti a zkušenosti. I zařízenou dílnu. Tedy mě to zase tolik nesvazovalo. A v tradici pokračuje i můj syn, což mne samozřejmě těší.

Dalibore, jaká byla vaše cesta k houslařskému mistrovství?
Dalibor Bzirský: Já předky v houslařském řemesle nemám, ale zase jsem měl štěstí na to, že jsem potkal vynikající lidi, kteří byli ochotni se mnou sdílet svoji know how. Jedním z nich je i Honzův tatínek. K řemeslu jsem se dostal přes hudbu, přes hraní na housle. Bavila mě práce se dřevem, loutky a tak, takže jsem se k tomu dostal přirozeně. Pan Joo z Náchoda si mě vzal pod svá křídla na šest let a tam jsem se vyučil základům řemesla a restaurování.

Čtěte také

Housle jsou nástroj nejbližší lidskému hlasu a duši, říká Tomáš Pilař ze slavného houslařského rodu

Pak jsem se rozjel do světa a pracoval jsem a studoval ve Švýcarsku a v Itálii. Za tu dobu jsem potkal opravdu mnoho skvělých lidí. A vždy mě mile překvapilo, že ti nejlepší jsou ochotni sdílet to, na co přišli a co se naučili ve prospěch těch, kteří jsou teprve na cestě. Zmínil jsem dílnu Špidlenů a samozřejmě dílnu Pilařů. Těm vděčím také za mnohé.

Známé jsou houslařské školy. Například ta krkonošská.
Dalibor Bzirský: Já se považuji za pokračovatele krkonošské houslařské školy.
Jan Špidlen: U mne je to takové smíchané, protože pradědeček pochází z Krkonoš, ale pak strávil velkou část života v Rusku a když se vrátil zpátky do Čech, tak se usadil v Praze. Takže od počátku dvacátého století jsme pražští. A počítáme se k pražské houslařské škole či větvi.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s mistry houslaři Janem Špidlenem a Daliborem Bzirským si můžete poslechnout v našem audioarchivu.