Test lodí dlabaných z jednoho stromu na přehradě Rozkoš. Archeologové chtějí plout po Egejském moři

Nadšenci z Hradce Králové se v létě chystají na plavbu po Egejském moři, původně chtěli plout jen s jedenáctimetrovým člunem pro dvacet lidí, nakonec ale možná využijí i menší loď z předchozí expedice. Z obou totiž spojením vyrobili katamarán.

Čtěte také

Expedice Monoxylon 4 chce ověřit možnosti pravěké plavby Egejským mořem na dlabaném člunu s plachtou

„Vyplouváme!“ Testovací jízda expedice Monoxylon IV. na přehradní nádrži Rozkoš u České Skalice na Náchodsku právě začala. Trochu nečekaně došlo ke spojení Monoxylonu III. a IV., společně s vedoucím expedice Radomírem Tichým sedíme v provizorně vytvořeném katamaranu.

„Pro nás to byla jedinečná výzva, aby se ty lodě potkaly. Takže jsme to provedli z mladické nerozvážnosti a ukázalo se, jak úžasné vlastnosti ten katamarán má.“

Radomír Tichý si umí představit, že by tak mohla vypadat samotná expedice Monoxylon IV. po Egejském moři. „Bylo by to velice zajímavé. Technická stránka projektu je na naší straně, ale spíše nám chybí onen lidský faktor. A to je množství členů posádky člunů.“

Sedím právě v té kratší a starší lodi, také vydlabané z jednoho kusu kmenu. Byla vyrobena v roce 1998 a pak následně upravená. Trochu mi teče do bot, strach z potopení podle Radomíra Tichého mít prý nemusím. „Ono u těch starých kmenů stromů jsou prostě jednotlivé praskliny a škvíry jejich součástí. Nezatáhnou se ani po delší době. Takže jsme si zkrátka zvykli vodu vylévat.“

Vedoucím posádky je Jiří Miler. Připomíná, že plavba po Egejském moři má začít 19. června, pokud půjde všechno podle plánu. Před posádkou bude plavba dlouhá přes 550 kilometrů, z ostrova Samos směrem k řeckým ostrovům a možná i pobřeží.

Čtěte také

Experimentální archeologové dokončují ve Všestarech dlabanou dřevěnou loď pro výzkumnou expedici

„V první fázi budeme plout jihozápadním směrem, takže je i docela dobrý předpoklad, že nám povanou dobré větry. Mohli bychom tedy vyzkoušet plachtu, i když u toho budeme samozřejmě stále pádlovat, protože to je taková naše základní pohonná síla,“ říká Jiří Miler.

Tohle jsou věci, které jsou téměř jisté. Co ale jisté není, jestli se skutečně popluje pouze v Monoxylonu IV., tedy nejnovějším, jedenáct metrů dlouhém a bezmála tři tuny vážícím člunu, a nebo v katamaránu vytvořeném ze dvou lodí. „Francouzští archeologové často mluvili o tom, že pravěká plavba pravděpodobně mohla takto vypadat. Ale my jsme k tomu měli určitou averzi, zejména kvůli rychlosti. Protože katamarán jsou přeci jen dvě lodě, tedy to brzdění je výraznější. A dodnes jsme měli vždy monoxylon, tedy jeden kus dřeva a jedna loď. Takto by to byly dvě lodi. Ale uvidíme.“

Na rozhodování mají členové archeologické experimentální expedice Monoxylon IV. ještě několik týdnů čas.