Teď je ideální čas pustit se do květinové kadeřnické práce. Nebojte se, jako u holiče, cvak a cvak

23. leden 2024

Zahradnická radioporadna začíná. Zaměříme se v ní na stromy a venkovní i pokojové rostliny, ale také na výsadbu. Vítáme ve studiu zkušeného profesionála, zahradního rádce Františka Hlubockého. 

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Zima teď udeřila. Tak máme nasadit čepice, kulichy a kabátky i rostlinám na zahradě?
I přesto, že je zima, tak to neznamená, že zahradníci nebudou nic dělat. Není to zase tak špatná doba, když můžete v nějakém hezkém dni vyrazit na zahradu a udělat takový ten předjarní proklest nebo průřez. Všechny stromy nutně potřebují prosvětlit korunu. V poslední době se hodně začínají rozrůstat po větvičkách a po kmenech stromů lišejníky.

Všechny stromy potřebují pročistit a prořezat. Základem proti chorobám, a speciálně proti lišejníkům, je prosvětlit korunu.
František Hlubocký, zahradní rádce

Co s tím? Nechávat nebo odstraňovat?
Právě začátkem proti všem chorobám a speciálně proti lišejníkům, je prosvětlit korunu. Důvodem může být to, že strom je dlouho po dešti mokrý, může to být tím, že se nachází v blízkosti lesa, kde je právě velký výskyt lišejníků. A může za tím být také třeba přehuštěná výsadba, což bohužel také na zahrádkách bývá.

Čtěte také

Takže pročistit a prosvětlit. A pak je nyní taková doba pro univerzální dezinfekce, dokud nebude vůbec nic narašeno. Já říkám, je to z praxe, nikde se to moc nedočtete, modrou skalici naředit, řekněme takový půlprocentní nebo třídesetinový procentní roztok a celou zahradu, všechny stromy, všechny keře, včetně třeba střechy na altánku, kde ty lišejníky také jsou, postříkat.

Máme tu dotaz na zalévání. Posluchačka píše, jsem zahradník amatér a vedeme s manželem spory, do jaké míry květiny, které přezimujeme, zalévat. Já bych raději častěji, on by nezaléval skoro vůbec. Děkuji za radu.
Zlatá střední cesta. A opět se mi to potvrzuje můj názor na zimu a na ošetřování květin. Lepší jsou chlapi, protože jsou nepořádníci a na všechno možné zapomínají. Zatímco pečlivost maminek a žen je někdy na závadu. Protože žena je prostě od přírody pečlivější, tak prostě jde a všude nalije vodu.

Na ošetřování květin jsou lepší chlapi, protože jsou nepořádníci a zapomínají. Zatímco pečlivost maminek a žen je někdy na závadu.
František Hlubocký, zahradní rádce

A to není úplně dobře. Protože nejrůznější choroby a hniloby vznikají z přelití. A rostlina vadne. A to se pak těžko léčí. Tam je jediný lék, dojít ke kompostu. Ovšem doba přeschnutí také nesmí být dlouhá, aby kytka neuschla na tabák. Ale lehké přeschnutí naopak rostlinám pomáhá. Ony se trochu utlumí ve svém růstu a daleko snadněji se z toho zjara vzpamatují. Když svítí slunce, lépe vyraší.

Čtěte také

Co řízky, Františku? Jaké máte nejraději?
Klasicky obalené. Ať je z kuřáka nebo z prasátka, vždycky je to dobré. Vy ale asi myslíte ty květinové. S jarem přichází i doba množení. Už jsem uvedl, že budeme prořezávat zahrádku, také různé okrasné keře, rybízy či angrešty zkracujeme. Na to je ideální čas. A z těch jednoletých, loňských hladkých prutů, se nastříhají takové, babičky říkaly oplégry. Česky řízky po zahradnicku.

Dvaceticentimetrové ze střední části a zapícháme je celé do země hezky šikmo, pod úhlem 45 stupňů. Aby byly schované, jen tak dvě očka, dva pupeny, zůstaly nad zemí. A pak k nim přihrneme trochu zem, můžou být celé schované. A kdyby ještě mrzlo, byla zmrzlá půda, tak je můžeme sázet jednoduše do nějakých vlhkých pilin nebo rašeliny.

Stojí za to si to zkusit a nasadit. Při stříhání révy se totéž dělalo, ale rovnou se sázeli tři takové řízky na místo, kde jeden keř scházel. Ony potom vyrašili a z nich se zase vybral jen jeden a byl zasazen nový keř. Totéž se dá dělat s okrasnými keři nebo s rybízy či ostružinami.

Čtěte také

Pojďme se podívat na pokojové rostliny, co teď s nimi doma?
Jak jsme si říkali, na zahrádce je nutno vzít teď pilku, nůžky nebo cokoliv, a prořezat, pročistit, prosvětlit. A totéž uděláme s pokojovými květinami. Nebát se a pořádně ostříhat a zkrátit. Totéž platí i pro klasické muškáty, co si zazimujeme, balkonovky. Protože když budeme čekat na větší jaro, tak té rostlině pak už ubližujeme.

Musíme si představit, že rostlina má v kořenech a v kmeni schovávanou sílu na jarní vyrašení, kterou pošle do koncového pupenu. A když my jej pak ustřihneme a vyhodíme, tak rostlinu oslabujeme. Zatímco, když se to udělá teď, takže ona to, co má připravené na jarní růst, už bude tlačit do zbylých pupenů a rostliny nám lépe porostou.

Teď je ideální čas pustit se do květinové kadeřnické práce. Nebojte se, jako u kadeřníka, vzít pěkně nůžtičky a cvak a cvak.

František Hlubocký a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.