Takovou koncentraci Afriky jako ve Dvoře Králové nad Labem určitě nikde jinde v Evropě nenajdete

8 fotografií

Mají zvířata v zoologické zahradě také režim snídaně, oběd a večeře?
Kateřina Lochovská: Nedá se tomu úplně říkat režim snídaně, oběd a večeře, snažíme se je krmit nepravidelně, abychom napodobili přírodu. Ale dostávají dokonce až pětkrát či šestkrát denně něco dobrého k jídlu. Mělo by to být tak, aby zvíře mělo stále co žvýkat a samo si vybralo, jestli chce nebo nechce žrát.

Kateřina Lochovská a Michal Šťastný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Jak se máte v safari parku teď o prázdninách? Jezdí k vám návštěvníci?
Michal Šťastný: Máme se letně. Safari park má právě teď hlavní návštěvní sezónu. Takže v podstatě každý den je nabitý nejen návštěvníky, ale také velmi zajímavými událostmi, kterými se snažíme přenášet do Podkrkonoší africkou atmosféru. Tím je náš safari park až evropsky mimořádný, protože takovou koncentraci Afriky určitě nikde jinde v Evropě nenajdete. A teď je nejlepší doba si to zkusit.

Připravujeme zajímavé akce tak, aby skutečně lidé, kteří do Safari Parku Dvůr Králové přijdou, zažili Afriku úplně všemi smysly.
Michal Šťastný, z oddělení komunikace Safari Parku Dvůr Králové

Na začátku července se narodila tři nová lvíčata a teď se ukázalo, že jsou to všechno samičky. Jak se jim daří?
Michal Šťastný: Přibývají utěšitelně na váze. Jedna z nich je podle chovatelů takové prudší povahy, ale jinak se vše vyvíjí úplně normálně. Do jejich péče chovatelé v podstatě nijak nezasahují, nechávají to vše na matce, která se jmenuje Khalila. Ona už je poměrně zkušená. V loňském roce odchovala také dvě mláďata, která jsou pořád ještě ve lvím safari vidět. Lvíčata ošetřovatelé jen průběžně kontrolují, aby zjišťovali, jestli správně a rovnoměrně rostou, jestli nejsou nemocná. A samozřejmě v blízké budoucnosti dojde i na vakcinaci, protože to je bezpečnostně velice důležitá věc.

Čtěte také

Neuvěřitelný příběh o tom, jak orel zahříval, krmil a zachránil mládě hadilova písaře

Další věc, která určitě stojí za zmínku, je odchov hadilovů. To jsou ptáci, kteří dokáží ulovit i smrtelně jedovatého hada. Čím je jejich odchov výjimečný?
Michal Šťastný: Odchov hadilovů je velmi komplikovaný, oni jsou hodně citliví na vyrušování. Takže je poměrně složité zharmonizovat ten pár, aby se navzájem líbili jeden druhému a byli společně v pohodě a potom také, aby si onu pohodu udrželi i v době, kdy je vysoká návštěvnost. Někteří lidé jsou méně disciplinovaní, křičí nebo občas klepou na sklo. A potom jsou hadilovové docela nervózní. A další důležitý aspekt toho, aby se jejich odchov dařil, podle Michala Podhrázského, který je v safari parku šéfem ptačí sekce, je to, aby ti ptáci žili ve voliéře. Pokud žijí na volném výběhu, musíte jim zastřihnout letky, což jsou pera odpovědná na křídlech za let. A ve chvíli, kdy tomu samci křídlo zastřihnete, tak má potom při páření mnohem větší práci, aby udržel balanc. Dát všechny tyto faktory dohromady je velice obtížné. Naštěstí se nám to v safari parku daří už od roku 2009. Vylíhlo se tady přes 20 mláďat a to z našich kolegů dělá nejúspěšnější chovatele hadilovů zcela určitě v Česku a také jedny z nejúspěšnějších na světě. A nejsou to jen hadilovové. Těch druhů, ve kterých dvorští ošetřovatelé excelují, je celá řada.

Čtěte také

Pokud dumáte, co si dáte dobrého k jídlu, máme pro vás jeden netradiční tip. Pozvěte zvíře na oběd!

My známe adopci zvířat, kde si lidé mohou adoptovat zvíře. Ale teď u vás mohou pozvat zvíře na oběd. O co se přesně jedná?
Michal Šťastný: Lidé mohou zvířata pozvat na oběd, na snídani, na brunch nebo na večeři. A my jsme to v rámci komunikace trochu přizpůsobili, abychom lidem kromě toho, že je pobavíme, také řekli něco zajímavého o tom daném druhu. Takže pokud lidé chtějí například přispět na jídlo pro hrabáče, vždy uhradí částku za jeho denní krmení, obrazně mu zaplatí večeři, protože hrabáč je striktně noční zvíře. Když přijdete v průběhu dne, bude většinou pochrupávat ve svém doupěti. Ale zase například šimpanz se stravuje celý den, to je spíše denní tvor. Tak jsme začali zvát na brunch se šimpanzem. A dostanete i unikátní certifikát, který si můžete vystavit na sociálních sítích. A na tom certifikátu také zjistíte, co přesně v průběhu dne dané zvíře zkonzumuje. V případě menších zvířat jako jsou třeba surikaty, ty jsou mimochodem bezkonkurenčně nejoblíbenější a pozvalo je na oběd už přes 230 lidí, ty nemají žádnou kompetenci v rámci našeho programu, zvou se celé skupiny. Protože taková párty je vždy příjemnější, surikaty jsou navíc společenská zvířata a raději si pochutnají na snídani určitě ve větší skupině, než kdyby jedla jen jedna samotná. Nutno ale podotknout, že je to vždy jen pozvánka virtuální. Samozřejmě nikoho nepouštíme do výběhu, nikdo z návštěvníků zvířatům nedává potravu přímo z ruky.

Nakrmit surikaty je fajn, ale kolik stojí jídlo pro takového nosorožce? V jakých relacích se pohybují ony částky, kterými můžeme přispět na stravu zvířat?
Michal Šťastný: V rámci akce Pozvi zvíře na jídlo jsme sestavili menu tak, co opravdu zvířata konzumují. A docela překvapivě nám vyšlo, že to nejlevnější menu je okolo stokoruny na den a to nejdražší potom 450 korun. To je samozřejmě slon, který zkonzumuje obrovské množství jídla. Pod ním je potom se 400 korunami lev nebo nosorožec černý.

Nosorožci rádi okusují větve. Po těch z ovocných stromů se můžou utlouct. A za banán a jablko nosorožec udělá úplně cokoliv.
Kateřina Lochovská, ošetřovatelka nosorožců v Safari Parku Dvůr Králové

Nosorožci, to je Katčina parketa. Kolikrát denně jí takový kolos?
Kateřina Lochovská: Nemáme úplně stanoven pravidelný čas, snažíme se k nim chodit ale vícekrát denně, opravdu, aby zvíře mělo pokaždé co takzvaně chroupat. Nosíme jim především větve, které jsou pro nosorožce i v přírodě v podstatě prioritní strava. Takže různé okusové větve. Nejoblíbenější jsou z ovocných stromů. Po těch se můžou nosorožci utlouct. Jinak jim doplňujeme stravu třeba čerstvou vojtěškou v suchém nebo mokrém stavu. Samozřejmě jsou tam i různé druhy ovoce, zeleniny, pochutnávají si i na melounu, ten mají strašně rádi. Nejoblíbenější je ale samozřejmě banán a jablko. Za to opravdu nosorožec udělá úplně cokoliv. A kromě toho se ve výbězích pasou na trávě nebo na těch větvích, které tam mají. Takže žrádla mají stále dost.

Kateřina Lochovská se v Safari Parku Dvůr Králové stará o nosorožce|foto:Safari Park Dvůr Králové

Prý jsou nosorožci mlsní a každý má rád něco jiného.
Kateřina Lochovská: Je to tak, pro každého nosorožce máme speciálně upravený jídelníček. Oni k tomu dostávají granule a s nadsázkou se dá říct, že každé zvíře má speciální jídelníček a granule dostává v konkrétním poměru.

Jaké druhy nosorožců vlastně ve Dvoře Králové nad Labem máte?
Kateřina Lochovská: Nosorožce černého, dvourohého, nosorožce tuponosého neboli bílého. Tam se ta strava trošičku liší oproti nosorožci černému. Nežere v přírodě větve, ale žere trávu. Paradoxně, byť je větší skoro dvojnásobně, tak základní stravou tohoto nosorožce je tráva a seno. V podstatě oni nic jiného nedostávají. Je to taková zvláštnost, že ti malí nosorožci, kteří se tam pohybují a safari park je nejúspěšnější v jejich chovu, dostávají opravdu variabilní stravu speciálně pro ně vytvořenou. Kdežto pro velké nosorožce bílé je strava v podstatě, dá se říct, naprosto jednoduchá. Jde nám o to, dostat do nich co nejvíce sena a trávy, ne takovou rozmanitost stravy jako u černých nosorožců.

8 fotografií

Poznají, že jim nesete něco dobrého? Jak je to vlastně se vstupem ošetřovatele k nosorožcům? Můžete jít normálně mezi ně?
Kateřina Lochovská: Tak jejich chov je nekontaktní. To znamená, že my k nim přistupujeme pouze přes mříže. Tedy mezi námi a nosorožcem je vždy nějaká překážka. To, že jim neseme žrádlo, samozřejmě velmi dobře poznají. Když neseme na rameni větve, vědí, že jsou pro ně. Poznají i kyblíky, ve kterých máme zeleninu. Takže se na to těší. Je to jejich oblíbená část dne. Vidí, i když je přijdeme třeba jen podrbat nebo pohladit. Obojí mají skoro stejně rádi. Ale žrádlo asi přeci jen o kousek vede.

Čtěte také

Další krok k záchraně. Podařilo se vytvořit rekordní čtyři nová embrya nosorožce bílého jižního

Sledovali jsme také cestu nosorožců černých ze Dvora Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vy jste je tam doprovázela.
Kateřina Lochovská: Měla jsem tu čest, byl to úžasný zážitek. Bylo naprosto skvělé poznat Afriku, i když paradoxně ne úplně z toho kulturního hlediska. Protože my jsme tam byli v divočině a neměli jsme moc kontakt s kulturou místních etnik. Naší prioritou bylo co nejlépe nosorožce připravit na jejich budoucnost a pobyt v přírodě. Postarat se jen o jejich blaho.

Afrika je ovšem k vidění a poznání i v Safari Parku ve Dvoře Králové, protože tam pokračuje Africké léto. Je to tak?
Michal Šťastný: Afrika je u nás k vidění v průběhu celé sezóny, ale pravidelně v průběhu letních prázdnin připravujeme zajímavé akce tak, aby skutečně lidé, kteří do safari parku přijdou, zažili Afriku všemi smysly. Nejen třeba čichově, když přijdou do stáje nosorožců nebo žiraf, ale také nějakým způsobem kulturně. Takže každý den máme bubenické workshopy, kde si lidé mohou vyzkoušet bubnovat na nejrůznější hudební nástroje. A připravujeme i večerní prohlídky nebo třeba Den lvů a slonů 10. srpna. To jsou takové nejbližší události.

Kateřina Lochovská, Jana Kudyvejsová a Michal Šťastný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Moc děkujeme, že jste nás pozvali do safari parku. Pozdravujeme nosorožce. Našimi hosty byli Michal Šťastný a Kateřina Lochovská. Mějte se hezky.
Děkujeme za pozvání. Na shledanou.