Bolesti a brnění ruky, zhoršující se hlavně v noci, snížená citlivost prstů, zhoršená motorika ruky, když nemůžeme uchopit drobné věci nebo nám předměty padají z ruky aniž bychom chtěli. To může být syndrom karpálního tunelu. Začíná to být nejčastější nemoc z povolání. Postihuje hlavně osoby, které hodně namáhají ruce. A v jakých profesích?
prim. MUDr. Aleš Fibír, Ph.D. z Oddělení plastické a estetické chirurgie a léčby popálenin Fakultní nemocnice v Hradci Králové v naší radioporadně na téma: nemoci ruky a syndrom karpálního tunelu.
Mezi první příznaky syndromu patří lehké brnění a mravenčení prstů v ruce, na jedné nebo obou stranách, projevy se ale objevují většinou pozvolna, stejně tak se pozvolna zhoršují.
Radioporadna: MUDr. Pavel Kunc, Ph.D., zástupce přednosty Neurologické kliniky pro LPP Fakultní nemocnice Hradec Králové - Syndrom karpálního tunelu. Zajímavá osobnost je hostem radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každý všední den po 11. hodině.
Později dochází ke snížené citlivosti ruky a zhoršení obratnosti ruky. Brnění a bolesti se objevují zejména v dlani, na palci, ukazováčku, prostředníčku a i prsteníčku.
Nejsilněji se příznaky projevují v noci, mnohdy tak silně, že nemocného opakovaně probouzejí.
U déletrvajících potíží pak u pacientů dochází i ke ztrátě citlivosti prstů nebo zhoršení jemné motoriky postižené ruky. Jedinec není plně schopný uchopit malé předměty. Příznaky mají zhoršující se tendenci a pokud nemocný problém neřeší, může dojít k nevratnému poškození nervu ruky.
Pokud se tyto vážnější potíže u pacienta objeví, mělo by to být pro něj dostatečně alarmující, aby navštívil lékaře, značí totiž zhoršení stavu.
Vždy by mělo být provedeno elektromyografické (EMG) vyšetření, které měří rychlost a kvalitu vedení vzruchu nervem. Díky tomu lze určit závažnost a místo poškození, podobné příznaky totiž mohou mít i pacienti s jinými nemocemi, například šlachovými záněty, artrózou nebo s onemocněním krční páteře.
Jakmile je syndrom karpálního tunelu diagnostikován, měl by Vám lékař navrhnout adekvátní léčbu. Ta může být konzervativní, tedy především omezení zátěže a určitý klidový režim. Lékař Vám může nabídnout noční dlahování na zápěstní ortéze, nebo doporučit volbu lepšího ergonomického vybavení pro práci v kanceláři nebo i dočasný zákaz hraní na hudební nástroj u muzikantů.
Lékař také dle závažnosti příznaků předepíše na bolesti analgetika, která mají i protizánětlivý účinek, dočasný efekt může mít i obstřik nervu kortikoidy.
Pokud konzervativní léčba nevede k úlevě a vážných případů vždy je třeba podstoupit operaci zápěstí, při které operativně dojde k uvolnění karpálního tunelu. Operace by měla být provedena včas, protože jakmile již došlo k vážnému poškození nervu, tak je možné, že se po operaci postižený nerv už plně nezregeneruje.
Zápěstí lze masírovat různými mastmi.
Na zápěstí se doporučují dávat studené obklady, popřípadě i přikládat led.
Nápomocné může být zvýšení příjmu vitamínů skupiny B, které pomáhají regenerovat nervovou tkáň. Efektivita těchto postupů je však omezená.
Žádná z těchto metod navíc nebude účinná, pokud nedojde ke zmírnění přetěžování zápěstí. Za nejefektivnější je považováno noční dlahování zápěstí na ortéze.
Nejlepší možností je samozřejmě prevence, tu je třeba dodržovat především, pokud má člověk rizikové zaměstnání. Tím je vedle práce s vibračními nástroji i práce s počítačem. Je třeba udělat potřebná ergonomická opatření, velmi nápomocné je taky pravidelné protahování šlach v zápěstí.
(Zdroj: zdravi.euro.cz)
Celou radioporadnu s prim. MUDr. Alešem Fibírem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
