Světový den mokřadů připomíná úmluvu také o ochraně jedinečných pokladů Krkonoš a Jizerských hor
2. února roku 1971 byla podepsána „Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů“ - nejohroženějších ekosystémů naší planety, které tak významně přispívají regulaci změn klimatu. Spolu se 14 šumavskými a krkonošskými rašeliništi chrání úmluva i evropský unikát - Ramsarský mokřad „Vyhlídková louka“ na Jizerce.
Čtěte také
Tam sice leží v tyto dny kolem půl metru sněhu, ale my se vydáme přímo do jarního srdce tohoto zvláštního světa.
Geograf Vlastimil Pilous už si vyhlíží cestu, nejsou tu opravdu žádné pěšinky. „Přišli jsme sem po povalovém chodníku, vidíme louku, byť není tvořena klasickými trávami, ale hlavně ostřicemi a podobnými vlhkomilnými rostlinami. Při okrajích potom nastupují porosty kleče.“
„Přímo z této terasy vidíme slabě načervenalé růžičky rosnatky. To je jedna z mála našich masožravých rostlin,“ říká Vlastimil Pilous.
Čtěte také
Vlevo je vidět silueta Bukovce a před námi nízké porosty z těch kyselých rašelinných půd. Kdybychom udělali pár kroků, propadli bychom se? „Tady bychom se skutečně propadli. Ovšem v severských zemích, nebo i u nás na Šumavě či v Krušných horách, kde jsou rašeliniště hluboká, připadá v úvahu i utonutí.“
„Ale v Jizerských horách jsou přeci jen ta rašeliniště o něco mělčí a vůbec mělká jsou pak v Krkonoších.“
Třeba odbočka z té nejfrekventovanější cesty Obřím dolem směrem na Sněžku, i tam vede povalový chodník k rašeliništi. „To je jedna z takových specialit Krkonoš, že vedle těch velkých, rozsáhlých, vrcholových rašelinišť, nebo-li vrchovišť, každý návštěvník, který jde třeba od Luční boudy na Sněžku po těch povalech, vidí Úpské rašeliniště. Ta jsou poměrně rozsáhlá a mocná.“
Čtěte také
„Ale vedle nich v Krkonoších existují drobná rašeliniště, svahová. Nebo dokonce údolní. Jejich rozsah je v podstatě daný dosahem vody onoho pramene, který tam vyvěrá. Střed bývá většinou bez vegetace a je tvořený onou typickou flórou rašelinišť. Je to třeba suchopýr a známá masožravá rosnatka.“
Suchopýr, to jsou Krakonošovy vousy. Takové drobné chomáčky bílé vaty na špejličkách. A růžové kvítky, to je klikva. Je tu také vlochyně, brusnice a borůvka. „Ty brusnicovité rostliny jsou všechny adaptované na kyselé podloží.“
A co teprve zdejší fauna! Brouci, motýli, vážky, ptáci a jeřábi. A mezi nejvýznamnějšími mokřady světa i Úpské rašeliniště a Pančavská louka. Zkrátka, naše poklady.
Související
-
Muž, který nesázel jen stromy. Environmentálním žalem už netrpím, říká autor projektu Živá krajina
Návrat vody do přírody, její zadržování spolu s větrem v krajině pomůže adaptaci přírody na klimatickou změnu. Jiří Malík už dvě desítky let mění krajinu na Broumovsku.
-
Obci Božanov na Náchodsku se komplikuje plán vybudovat ve svém katastru mokřad s rybníkem
Zadržet vodu v krajině. Právě to byl plán obce Božanov na Náchodsku. Vybudování mokřadu se ale komplikuje. K zahájení úprav obec potřebuje dořešit majetkoprávní vztahy.
-
Mokřad, hmyzí hotel, krmítka pro ptáky. Mladí přírodovědci se na Prachově učí přírodě pomáhat
Na přírodovědném soustředění v Muzeu přírody Český ráj na Prachově se po budíčku a snídani táborníci rozdělili do tří skupin.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dobývání Kurské oblasti je pro Rusy i politická otázka. Moskva čelila kritice, že neřeší okupaci cizí armádou
-
Zdravotnictví není perpetuum mobile. Ministerstvo žije v paralelní realitě, říká šéf lékařské komory
-
Fáma o pojídání mazlíčků přistěhovalci. Jak se dostala z internetu do prezidentské debaty
-
Česko se chystá na povodně. Vodohospodáři upouštějí přehrady, hasiči chystají pytle s pískem