V Českém ráji ochránci přírody vytváří umělé mokřady a tůně pro rozmnožování obojživelníků

„Tady jsme v horní části obce Nepřívěc u takové požární nádrže, která krásně zarůstá orobincem a vodními rostlinami. Je to právě místo velice vhodné pro rozmnožování obojživelníků," říká hydrobiolog Radomír Studený.

Umělé tůně a mokřady budují v Českém ráji členové Českého svazu ochránců přírody|foto: Kateřina Kohoutová

Zdůrazňuje, že svůj domov zde našlo osm druhů obojživelníků. A většina z nich je chráněna. Je to jedno z míst v Českém ráji, kde je největší výskyt těchto živočichů.

Statisíce obojživelníků a plazů za 15 let ochránila herpetologická stanice v Hradci Králové

• Upravit
• Smazat

Desetiticíce obojživelníků, plazů i korýšů zachraňují ročně v unikátní herpetologické stanici v Hradci Králové. Ta v Hradci Králové působí už 15 let. Hned u hlavního mezinárodního tahu na Polsko je rozlehlá zahrada s téměř devádesáti nádržemi a umělým potokem a ten teď momentálně patří malým ohroženým rybkám. 

„Nejdříve tady byly ropuchy, potom skokani. Následně se sem dostali čolci a rosničky. V loňském roce jsem zde viděl dokonce i dvě kuňky."

Jenže nádrž v horkém létě vysychá a v okolí jsou velká pole. Proto Radomír Studený spolu s kolegy hledali místo, kde by pro obojživelníky vytvořili tůně, kam by se mohli postupně přestěhovat.

„Stojíme v relativně velkém svahu, takže tůně jsou kaskádové. Snažili jsme se je udělat tak, aby voda z jedné tůně přetékala po povrchu mokřadu do další a následující vodní nádrže."

Mokřadů a tůní v krajině ubývá a proto klesají i počty obojživelníků

„Od roku 2016 jsme zhruba na polovině počtu obojživelníků. Takto drasticky jich ubývá. Každý rok jich zmizí 20 až 30 procent," trvdí Radomír Studený.

Umělé tůně a mokřady budují v Českém ráji členové Českého svazu ochránců přírody|foto: Kateřina Kohoutová

Do vytvoření tůní pro obojživelníky se zapojují ekologové, ochránci přírody, ale i obyčení lidé, kteří chtějí tyto živočichy zachránit.

„Čím méně zvířat budeme mít okolo sebe, tak tím méně toho přejijeme také my lidé. Protože je potřebujeme ke svému životu. Proto jsme se stalo členy Českého svazu ochránců přírody a snažíme se dělat nejen tyto tůně, ale i další věci. A seznamujeme lidi s přírodou a také se stavem, v jakém ji potřebujeme mit," vysvětluje Karel Vlček, který s rýčem v ruce pomáhá vytvářet nové prostředí pro obojživelníky v Českém ráji.