Statisíce obojživelníků a plazů za 15 let ochránila herpetologická stanice v Hradci Králové

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Herpetologická stanice v Hradci Králové je zařízení pro dočasnou držbu plazů a obojživelníků mimo jejich původní stanoviště

Desetiticíce obojživelníků, plazů i korýšů zachraňují ročně v unikátní herpetologické stanici v Hradci Králové. Ta v Hradci Králové působí už 15 let. Hned u hlavního mezinárodního tahu na Polsko je rozlehlá zahrada s téměř devádesáti nádržemi a umělým potokem a ten teď momentálně patří malým ohroženým rybkám. 

Na rozlehlé zahradě v hradeckých Plotištích zakladatel herpetologické stanice Roman Rozínek ukazuje uměle vytvořený potok, kde momentálně plavou malé Střevle potoční. Ty sem byly přivezeny z Olomoucka a Říčanska, kde by kvůli vysychání potoků a také predátorům, pravděpodobně zahynuly.

Hady obestírají legendy a mýty. Lidé se jich bojí, ale zároveň je fascinují a přitahují

Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě

Našimi hosty jsou ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové Andrea Jiroušová a Martin Smrček, oba ze Safari Parku Dvůr Králové. Prázdniny sice skončily, ale Safari Park má stále co nabídnout.

Pro ně, a pro desítky dalších druhů obojživelníků a plazů, před patnácti lety tato stanice vznikla.

„Naším hlavním posláním je, mohu-li to tak nazvat, pokud dojde někde v přírodě k velkému problému a zvířata jsou ohrožena, tak my tam přijedeme a na základě výjimky je můžeme vychytat a přemístit sem do herpetologické stanice. A tady ta zvířata držíme do doby, než se v přírodě odstraní onen limitující faktor a najde se pro ně nové, náhradní stanoviště. Nebo je vybudujeme. Tam se zvířata vypustí zpátky do přírody," říká Roman Rozínek.

Herpetologická stanice v Hradci Králové je zařízení pro dočasnou držbu plazů a obojživelníků mimo jejich původní stanoviště

Za dobu své existence už ve stanici odchovali statisíce zvířat. Ta se tak mohla vrátit do přírody.

Čtěte takéHerpetologická stanice v Hradci Králové

Přesto je stanice svého druhu ojedinělá.
„Spolupracujeme se zahraničím, kde také přednášíme. A tam nám říkají, že jsme minimálně v Evropě jediní. A že ani nevědí o tom, že by někde ve světě byla taková privátní záchranná stanice, která se cíleně a neustále věnuje ochraně obojživelníků a plazů."

V areálu jsou i speciální deponační nádrže

„Tady máme například raky kamenáče. Jsou tu samičky s vajíčky, protože se nám množí. A ty půjdou zpátky na Plzeňsko. A vám ukáži pulce ropuch krátkonohých. My jsme východní hranicí areálu jejich výskytu. Takže dál na východ se už nevyskytují. Dříve byly běžné i u nás na písnících, ale už to tak není. Nám se tady drží u Opatovické elektrárny. Trochu je posilujeme a množí se tu," vysvětluje Roman Rozínek.

Herpetologická stanice v Hradci Králové je zařízení pro dočasnou držbu plazů a obojživelníků mimo jejich původní stanoviště

A hned ještě doplňuje: „Ropucha krátkonohá je zajímavá tím, že neskáče, ale vlastně běhá jako myška."

Když jako kluk zjistil, že dinosauři nežijí, začal fotit hady. A rád by lidi zbavil strachu z plazů

Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě

Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě. „Hadi jsou úžasně zajímavá a mírumilovná zvířata, spousta lidí se jich ale stále zbytečně bojí. Fotkami se snažím ukázat zblízka jejich krásu a přiblížit jejich život," říká jednadvacetiletý fotograf ze Žacléře. 

Do stanice také pro rady přicházejí i ochránci přírody, kteří s herpetology často spolupracují. Jako například Filip Laštovic ze záchranné stanice Jaro Jaroměř.
„V rámci naší záchranné stanice chceme vytvořit takové jezírko, které bude z boku prosklené a bude možné nahlížet na dění uvnitř. Takže tady získáváme důležité informace."

Pracovníci stanice momentálně pečují o několik tisíc živočichů a většina z nich se, jakmile to bude možné, do volné přírody zase vrátí.

Spustit audio
autoři: Lucie Peterková , baj

Související