Pokud najdete v lese opuštěné zvířecí mládě, raději je nechte na místě a opatrně zase odejděte

30. duben 2018
Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

Jaro je možná tím nejkrásnějším obdobím, příroda probouzí a všechno je venku krásně barevné. O jaru a o přírodě si budeme povídat s Kamilem Hromádkou, pracovníkem Záchranné stanice pro handicapovaná zvířata JARO Jaroměř, ornitologem a velkým ochráncem přírody.

Kamile, je i pro vás tohle období tím nejkrásnějším, co se týče krás přírody?
Určitě ano. Mám sice velmi rád sníh a zimu, ale vždycky už se moc těším, až vyrazím do krásné rozkvetlé přírody.

A je to tak, že na jaře mají ochránci přírody nejvíc práce? Protože se rodí mláďata. Určitě se na vás spousta lidí obrací právě s tím, že nějaké mládě najdou v přírodě a donesou ho do záchranné stanice, ne?
Ano, je to tak. Teď přichází období, kdy na záchranné stanici budeme mít hodně napilno. Spousta mláďat se k nám bude dostávat, někdy zbytečně, ale někdy oprávněně.

Kamil Hromádko ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Můžeme říct nějaké příklady? Když lidé jdou po lese, najdou opuštěnou srnečku nebo zajíce, už si myslí, že je potřeba ho někam odnést. A o je možná špatně, viďte, to je chyba?
V některých případech je to opravdu chyba. Dost často rodiče nechávají to mládě samotné, zvlášť třeba ten zajíc, a jen se k němu vrací, aby ho samice nakojila. A pokud takové mládě najdeme a vezmeme do rukou, tak na něj přeneseme svůj pach a ta matka jej už nemusí přijmout. A když ho odneseme úplně pryč, tak už přetrhneme kontakt s matkou a je těžké ho vrátit zpátky do přírody. Takže zrovna u těchto mláďat platí: raději je nechat tam, kde jsou a opatrně zase odejít.

Ta srnčata a zajíčci, to jsou takzvané odkládací typy. Maminka s nimi prostě není celou dobu.
Přesně tak. Jenom tak za nimi přijde, když potřebují. Umí si na sebe zavolat a ta matka přijde jen když to potřebují.

Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

V jakém případě tedy naopak vzít tedy to mládě a donést ho do záchranné stanice?
Jen když je buď viditelně zraněné, anebo když viditelně hrozí bezprostřední nebezpečí. Třeba tam bude začínat nějaká stavba, nebo jede traktor se sekačkou a je potřeba to mládě odnést. Ale zase existuje řešení. Můžeme ho vzít třeba přes nějakou deku a odnést jen do nejbližšího keře. Není nutné ho hned vozit do záchranné stanice.

Bydlíme na střeše Evropy. Musíme vodu udržet v naší krajině, jinak nám uteče pryč.
Kamil Hromádka, ornitolog a ochránce přírody

Jak je to s ptačími mláďaty? Vy jste ornitolog. Malé zajíce a srnečky prostě nechat na místě, když jim viditelně nic nehrozí. Ale co ptačí mláďata, která najdeme pod stromem vypadlá z hnízda?
Je to velmi podobné. Spousta těch mladých ptáčků opouští hnízdo dřív než umí pořádně létat. Ještě jim pera zůstávají v takových jako toulcích, jenž postupně vyrůstají. A samozřejmě ta největší pera, která potřebují k létaní tak vyrůstají jako poslední. Tedy to mládě opouští hnízdo dřív než umí pořádně létat. Takže nám může připadat, že je vypadlé nebo opuštěné, ale ono je to přirozené. Opustilo hnízdo a rodiče ho stále krmí. Takže nesmíme podlehnout pocitu, že jsme našli mládě, které potřebuje zachránit. Mládě, které by potřebovalo pomoc, by vypadalo tak, že ještě nemá na sobě peří, vidíme holou kůži. Těm ostatním raději nepomáhejme. A pokud něco hrozí, tak ho můžeme vzít do ruky a odnést ho do nejbližšího keře, nejbližšího parku nebo nejbližšího místa, kde už si ho rodiče zase umí najít, umí si na něj zavolat.

Dobře. Takže když mají ale ještě zalepená očička a ještě vidíme kůži a ptáče není zřetelně opeřené.
Tak to je případ, kdy ho vrátit do hnízda nebo zachraňovat na záchrannou stanici.

Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

Co třeba vajíčka? Teď mi kolegyně vyprávěla, že mají na zahradě hnízdo a tam samička seděla na vajíčkách. Ale proběhla tam kočka, ta maminka uletěla a už se zpátky nevrátila na ta vajíčka. Tak co dělat v takovém případě?
V takovém případě už řešení nenalezneme. Prostě se musíme smířit s tím, že někdy to opravdu není v našich silách tomu pomoct. Na druhou stranu, pokud nedošlo k zničení té snůšky, tak je pravděpodobné, že se ten pták tam zase vrátí. Je potřeba to místo nechat v klidu, kočku odehnat, vyklidit ten prostor a v momentě, kdy se situace zklidní, tak se samička sama vrátí na to hnízdo a bude pokračovat v hnízdění.

Jak vy jste se Kamile dostal k přírodě, je to láska od malička?
Nevím, jestli od malička, ale rozhodně to souvisí s mojí rodinou. Rodiče jsou velkými nadšenci do přírody a od malička mě brali na hory a na pozorování zvířat. Takže jsem měl od malička k tomu blízko a nakonec jsem se rozhodl, že v tom budu pokračovat i profesně.

Vy jste vystudoval ochranu přírody. Když jsme si telefonovali, tak jste mi říkal, že jste ptáčkař. Co to přesně znamená? To je slangově označení pro ornitologa?
Pro ornitologa úplně ne, ornitolog je spíš vědecká disciplína, ornitologie. Ptáčkař je řekněme hobby, koníček, kdy chodíte do přírody, bavíte se tím, že poznáváte, pozorujete různé druhy, třeba si to i zapisujete a máte to pro radost. Jako je třeba houbaření, může být i ptáčkaření.

Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

Tak co je teď pro přírodu tím největším problémem? Hodně se mluví o suchu, že prostě voda není, že chybí.
Ano, pozorujeme to i díky záchranné stanici. Řada druhů našich živočichů, kteří jsou vázáni na mokřady, na podmáčené louky, na místa pramenná, prameniště, tak se může dostávat do úzkých. Chybí jim třeba potrava, chybí jim vhodné hnízdní prostředí. Ptáci, kteří jsou vázaní na mokřady, čejka, některé druhy bahňáků, tak v minulosti vymizeli z naší krajiny. Dost často jsme přistupovali ke krajině tak, že jsme chtěli získat co nejvíc půdy, na úkor třeba mokřadů. A dnes nám to trošku chybí. Protože mokřad je místem, které zadržuje v krajině vodu a postupně ji uvolňuje. To dnes v krajině nemáme, krajina je suchá.

Čtěte takéČSOP JARO Jaroměř

Když se z mokřadů udělá zemědělská půda, tak prostě potom chybí i ta voda.
Chybí voda třeba i v naší studni.

Česká republika je závislá na vodě z nebe. Veškerá voda, která tady je, tak spadne při dešti a odtéká pryč. Prakticky žádná voda z okolních státu k nám nepřitéká.
Přesně tak to je. Můžeme si představit, že jsme na takové střeše Evropy a jenom, co zaprší, tak u nás je. A pokud to tady neudržíme v naší půdě, pokud to nenecháme vsáknout, tak nám to uteče pryč.

Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

Snažíte se dělat nějakou osvětu? Děláte pro děti třeba nějaké přednášky?
Jedním ze základních pilířů organizace JARO Jaroměř je kromě záchranné stanice právě osvětová činnost a práce se školami. Máme teď v jarní sezoně mnoho školních exkurzí, ukazujeme zvířata, vysvětlujeme proč se dostala do úzkých, jak jim může člověk pomoct. Jak se může každý z nás zapojit. Je to velký díl naší práce.

Když se ještě vrátíme zpátky do záchranné stanice, vy jste teď vypustili asi 22 netopýrů, které jste tedy měli u vás na zimu, přezimovali u vás.
Ano, přezimovali, i když vlastně nedobrovolně. Jsou to zvířata, která byla nalezena většinou někde ve městech, při rekonstrukci domů předčasně opustila svůj úkryt. Někdo je našel a tak se dostali k nám. My jsme je krmili tu zbývající část zimy a pak jsme je vypouštěli zpátky. Ti netopýři byli podvyživení, může to souviset i s drastickým úbytkem hmyzu, který teď v Evropě zaznamenáváme. Jsou studie třeba z Německa, kde došli k závěru, že 75 % hmyzu za posledních několik desetiletí zmizelo z naší krajiny. A takový netopýr, který je hmyzožravec, tak se musí na zimu dostatečně nažrat, aby vydržel celou zimu. Takže se dostáváme k celému koloběhu v přírodě.

Nezachraňujte zbytečně mláďata, některá pomoc nepotřebují

Mně se na tom líbí moc, že se podaří ty živočichy zachránit a potom vrátit do přírody. Vy jste také ze záchranné stanice JARO Jaroměř jednou vypustili orla mořského, který se zranil asi o elektrické vedení, byl u vás na léčení a podařilo se ho zpátky vypustit. Máte o něm nějaké zprávy?
Orel Matěj dostal vysílačku, takže o něm zprávy ještě pořád máme. Zdržuje se dlouhodobě v severním Německu.

Tak to je paráda. To se mi na tom moc líbí. Přejeme vám v záchranné stanici JARO Jaroměř jen takové krásné návraty. Ať se daří vracet zvířata zpátky do přírody. Děkuji, že jste k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové přijel. Kamil Hromádka ze Záchranné stanice JARO Jaroměř.

Kamil Hromádko ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem
Spustit audio

Související