Muž, který nesázel jen stromy. Environmentálním žalem už netrpím, říká autor projektu Živá krajina

Původně geodet, ale také horolezec Jiří Malík, si z dětství pamatuje potoky a tůně, ve kterých se ve Zdonově na Broumovsku dalo v létě koupat. Teď už pár let toky vysychají. A on se pustil do smělého pokusu vodu do krajiny vrátit.

Čtěte také

Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě

Vyprávění o projektech na záchranu krajiny i o tom, co může udělat jeden jediný člověk. Redaktorka Jiřina Šmídová se vydala s mikrofonem za Jiřím Ozonem Malíkem přímo k oživlým mokřadům na Broumovsko.

„Pokud se tady povede vše zrevitalizovat, tak prodloužíme toky celkem o 25 kilometrů. A chceme vodu také samozřejmě doplnit i mimolesní zelení, protože krajina je příliš v létě vyfoukávána. Když je 30 stupňů, tak začíná rychle vysychat. Pokud jsou v ní nějaké větrolamy, solitérní stromy a keře, tak to vítr zbrzdí a krajina potom ještě lépe chladí," říká Jiří Malík.

V ideální krajině by již tolik nefoukal vítr

„Udělali jsme tady zemní hrázky, ty zadržely vodu, která nastoupala a vznikly dvě tůně. Původně tady byla jednodruhová tráva. Jen se sem vrátila voda, tak s ní dorazila i spousta květin, aniž by je někdo vysazoval. Biotop znovu získává původní biodiverzitu. Tady nebyly vidět vážky ani žádné zvláštní kytky. A teď už jich tu máme docela hodně. Nějakých 40 druhů oproti původním 5 až 10."

„Málokdo si vzpomíná, že v roce 1989 hodně ekologové táhli Sametovou revoluci. Protože jsme byli nespokojeni se stavem životního prostředí."

V Českém ráji ochránci přírody vytváří umělé mokřady a tůně pro rozmnožování obojživelníků

• Upravit
• Smazat

Umělé tůně a mokřady budují v Českém ráji členové Českého svazu ochránců přírody. Chtějí tak zachránit co nejvíc obojživelníků. Jejich počty totiž stále klesají. Důvodem je, že mizí přirozené prostředí těchto živočichů. 

Jméno Jiřího Malíka jsem poprvé zaregistrovala někdy koncem 90. let minulého století v souvislosti se železnicí a ekologickou dopravou. Potom se jeho jméno opět vynořilo při aféře s břidlicovým plynem. A následovali vlci a voda. Zkrátka ekologie prostoupená celým životem.

„Já to vůbec neplánuji, ono si mne to najde. Protože jsem už v lecčems vzdělán a za 20 let práce na CHKO Broumovsko jsem prošel od ajťáka, přes odpady, hodnocení vlivů na životní prostředí, krajinný ráz, až po založení skupiny, která chránila lesy při boomu černých těžeb dřeva. Pomáhali nám starostové a zastupitelé, protože samotná CHKO na to neměla kapacitu. Já se řídím horolezeckým heslem: kde je vůle, tam je i cesta. A tak jsem se pustil i do vodařiny."

Co je v silách každého člověka udělat pro naši planetu?

„To záleží na tom, kolik si člověk řekne, že má sil. Ale může tomu člověk zasvětit život. Protože pokud s tím dnešní mladá generace něco neudělá, tak ta další už s tím nebude moci nic udělat. A pokud máme rádi své děti, tak musíme napnout všechny své síly."

Čtěte také

Světově unikátní rašeliniště a mokřady v Krkonoších mizí. Chystá se projekt na jejich záchranu

Připadáš si tak trochu jako onen hrdina slavné knihy Jeana Giona: Muž, který sázel stromy?

„Těžko říct, ale tolik stromů jsem zase nezasadil. Ovšem vysadit les je velice záslužná záležitost. Nebo začněte mapovat okolí svého domova, jak byste si jej představovali v ideálním stavu. S lesy, tůněmi, potoky. A tam se výsledky objeví poměrně brzy. U lesa to přeci jen chvíli trvá. Každý může změnit své konzumní návyky. Například nekupovat plasty, šetřit vodou a elektřinou. Zahrádku nesekat jako anglický trávník. Stačí poséct kosou jen třeba dvakrát do roka. Dál můžete podporovat různá nevládní hnutí, která nejsou žádnými ekoteroristy, jak se pořád tvrdí. Oni naopak zachraňují i ty, kteří vůbec netuší, že by měli být zachráněni."

I ty nejčernější klimatické modely jsou ještě víc černé

„To je základ, musíme začít táhnout za jeden provaz, hledat, co máme společného. A ne co nás rozděluje. To platí pro celou planetu, protože jsme vlastně jedna velká rodina. Musíme se jako lidstvo spojit, protože jinak to nedáme. Klimatické změny jsou tak rozjeté a máme tak málo času, že musíme využít veškeré způsoby. Nejen na úrovni jednotlivců, ale i na úrovni vlád a národů, ekonomiky, obchodu a tak dále."

Jak ale lidi přesvědčit, že je situace na Zemi již opravdu tak špatná? Když žijí v blahobytu a vše mají. V České republice teď pociťují v létě v uvozovkách pouze vyschlé studny.

„Lidé by měli začít více důvěřovat vědecké komunitě. Už před dvaceti lety bylo řečeno, že se bude oteplovat, že bude větší sucho a extrémy počasí. Že bude kůrovec a že jsou špatné smrkové monokultury. A ten výčet by mohl pokračovat. Ve všem měli ekologové pravdu. Jenže situace je nyní ještě horší, než se předpokládalo. I ty nejčernější klimatické modely jsou ještě víc černé."

Celý pořad Návštěva s Jiřím Malíkem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: