Mokřad, hmyzí hotel, krmítka pro ptáky. Mladí přírodovědci se na Prachově učí přírodě pomáhat
Na přírodovědném soustředění v Muzeu přírody Český ráj na Prachově se po budíčku a snídani táborníci rozdělili do tří skupin. Jedna krmila "dravou zvěř" v muzejní minizoo, další poznávala a dokumentovala volně žijící druhy v muzejní zahradě a ta třetí tvořila v dílně.
Ale všichni to ráno zdravili náš rozhlasový mikrofon velmi podivně. Proč, to vysvětlil Petr Lazurko, jeden z vedoucích tábora:
Na Prachově u Jičína se sešli táborníci od první do deváté třídy, kteří za přírodou Českého ráje přijeli z Prahy, z Poděbrad a z Jičína.
Čtěte také
Před naší návštěvou v táboře konečně pořádně sprchlo, a proto podle Petra Lazurka děti tentokrát ráno hmyz pro krmení zvířat v minizoo nesmýkaly. Speciální sítě na smýkání hmyzu by totiž kvůli vlhku ztěžkly a mohly by se poničit.
„Člověk s tou sítí prochází loukou a do osmičky s ní před sebou krouží těsně u země. Tak nachytáme velké množství hmyzu a s ním pak pracujeme, když ho dáváme těm našim zvířátkům," popisuje Petr Lazurko.
Mokřad, jezírko, hmyzí hotel, přehlídka krmítek pro ptactvo, ale třeba i pro veverku, žáby, agamy, králíci, želvy, bylinky. V minizoo, i v zahradě u Muzea přírody Český ráj je pořád co pozorovat a poznávat. A pořád je co dělat.
Když mladí přírodovědci právě nejsou na výletě, nebo nepoznávají, co všechno kolem nich žije a roste, neučí se pracovat s fotopastí, tak tvoří. Každý rok si totiž z prachovského soustředění přivážejí domů i originálně ozdobená tábornická trička.
Pokaždé se naučí jinou techniku. O té letošní se dozvíte z reportážního zvuku:
Zatímco na originálních tričkách přibývají další dekory, většinou s motivy zvířat, v minizoo a v zahradě u prachovského muzea dál pokračuje čištění a úprava výběhů.
Táborníci, kteří například vloni v areálu vybudovali malou vodní kaskádu, se letos zaměřili na vyhloubení jezírka pro želvu nádhernou.
Musí se tedy umět ohánět i rýčem a lopatou, dokážou naložit a na kortouči převážet pískovcové kameny a ti nejmenší pečlivě zapisují, kolik krmení dostala žába drápatka nebo co posnídala agama vousatá.
Práci mladých přírodovědců u Muzea přírody Český ráj střídá poznávání, zábava a výlety.
Související
-
Krásná lupina je v přírodě bezskrupulózní dravec. Snadno se šíří, ale na krkonošské louky nepatří
Správa Krkonošského národního parku varuje: Líbivá lupina se nenápadně plíží od chalup a ze zahrádek. Tato krásná rostlina ale znamená pro krkonošské louky velké riziko.
-
V Horním Maršově se setkali zahraniční dobrovolníci s cílem zažít odlišný život v přírodě Krkonoš
Do obce Horní Maršov přijela skupina 14 dobrovolníků z celé Evropy. Ve Středisku ekologické výchovy SEVER dostanou příležitost naučit se rukodělným dovednostem.
-
Bezohlední turisté staví v Krkonoších „kamenné mužíky“. Nenávratně tak ničí vzácnou přírodu
Strážci krkonošského národního parku bojují proti stavitelům tzv. kamenných mohyl neboli mužíků. Neukáznění turisté je staví u frekventovaných tras, ale i v 1. zóně parku.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
