Krásná lupina je v přírodě bezskrupulózní dravec. Snadno se šíří, ale na krkonošské louky nepatří

Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), známá také jako vlčí bob mnoholistý, je původem ze Severní Ameriky. U nás se dlouhá staletí pěstuje jako okrasná rostlina. Ze zahrádek se ale začala šířit do okolí. Nejsnáze kolonizuje obnažená místa, kde i během jediné vegetační sezony dokáže zcela vytlačit ostatní druhy rostlin.

Lupina se snadno šíří podél cest a vodních toků

Tato rostlina si zvolila dravou životní strategii s velice efektivním způsobem rozmnožování.

Čtěte také

Bezohlední turisté staví v Krkonoších „kamenné mužíky“. Nenávratně tak ničí vzácnou přírodu

Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. Dospělé rostliny jsou mohutného vzrůstu a pod nimi nic jiného růst nemůže. Jsou zdatné a vytváří rozsáhlé zapojené porosty.

V symbióze s hlízkovými bakteriemi dokáží obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě vyhovující rumištním druhům jako je kopřiva.

V Česku je lupina mnoholistá klasifikována jako invazívní druh, který poškozuje naše ekosystémy. Invazívní rostliny jsou charakteristické tím, že se snadno šíří na místa, kde nejsou původní. Produkují vysoké množství semen a tvoří husté porosty.

V našem prostředí nemá přirozené nepřátele

I na krkonošských loukách se lupina šíří od chalup a ze zahrádek, kde je pěstována jako okrasná. Postupně vytlačuje původní luční druhy. Pro krkonošské louky představuje vcelku závažné riziko. Pohled na kvetoucí lupinu je sice pěkný, ale pokud nezabráníme jejímu dalšímu šíření, na některých loukách neporoste kromě lupiny nic jiného.

Lupina mnoholistá je sice krásná, ovšem v přírodě je to bezskrupulózní dravec|foto: Kamila Antošová/Správa KRNAP

Louky ztratí jak na výživové hodnotě, tak i na své druhové rozmanitosti. Mnoho místních druhů hmyzu a živočichů vázaných na původní luční druhy tak ztratí svůj domov. Lupinové louky nebudou vhodné na pastvu ani senoseč. Proč?

Celá rostlina lupiny mnoholisté je jedovatá

Obsah alkaloidů v rostlině může v některých případech dosáhnout až 2,5 %. Jedovatá dávka pro ovci je 500 g natě nebo 100 g semen. Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin. Projevuje se těžkým dechem, poruchami srdce a trávení, žloutenkou, krví v moči a celkovou netečností. Prognóza je vždy velmi nepříznivá. U člověka otrava zatím zaznamenána nebyla.

Lupina na krkonošské louky nepatří. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk a hospodáře

Provedená mapování potvrzují, že lupiny v Krkonoších přibývá. Jde to agresivní invazní druh, škodící rostlinám, které jsou v Krkonoších původní.

Každý člověk má mít v hlavě zakódováno, že co si do hor přinese, to by si měl i odnést

• Upravit
• Smazat

V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. To je úctyhodné číslo, které dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací.

Bohužel není v možnostech Správy KRNAP sekat lupinu včas všude tam, kde se rozšířila.

Včasná seč omezí další šíření lupiny. Lupinu je třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena. Správa KRNAP bude také ráda za jakékoli informace o výskytu lupiny či dalších invazních rostlinách v Krkonoších.

A když na svých túrách jako návštěvníci hor uvidíte kvetoucí lupinu, klidně si ji utrhněte, pomůžete krkonošské flóře. Ppozor ale na lupinu odkvetlou se zralými semeny - abyste naopak nepřispěli k jejímu dalšímu šíření.