Studentka toxikologie Veronika Skoupilová se těší do USA. Získala prestižní Fulbrightovo stipendium
Studentka Univerzity Hradec Králové, toxikoložka Veronika Skoupilová, se už brzy stane studentkou Kalifornské univerzity v San Diegu, protože se jí podařilo získat velmi prestižní Fulbrightovo stipendium, což se jen tak někomu nepovede. Mají ho opravdu jen ti nejšikovnější a nejchytřejší.
Co to vlastně je Fulbrightovo stipendium a je opravdu tak výjimečné a prestižní?
Je to stipendium určitě velmi prestižní a umožňuje studentům z celého světa studovat na amerických univerzitách.
Bylo těžké stipendium získat?
Bylo to poměrně náročné, protože už samotná přihláška sestává z několika kroků a dokumentů. Je velmi náročné onu přihlášku napsat, dát tomu hlavu a patu. A potom na základě dokumentů, které tam uchazeč posílá, je nebo není připuštěn k dalšímu pohovoru, který už probíhá před Fulbrightovou komisí. A pak už, po nějaké době, dojde k finálnímu rozhodnutí, zda student stipendium dostane nebo ne.
Vždy mne to táhlo k přírodním vědám. A u toxikologie mě láká zkoumat, jaké jsou vůbec možnosti otrav přírodního původu.
Veronika Skoupilová, toxikoložka, držitelka Fulbrightova stipendia
Když jste předstupovala před onu komisi, byla jste nervózní?
Ani ne. Přišlo mi, že námět, který jsem jim na začátku posílila, byl dobrý. A také jsem se na to připravovala dopředu, spíš tedy psychicky. Ne, že bych si to doma trénovala před zrcadlem, ale byla jsem úplně v pohodě, komise byla velmi milá, sestávala ze samých žen, což mne celkem překvapilo, ale zároveň potěšilo. A nebylo to nic náročného, asi jsem už vycepovaná zkouškami ve škole, nepřišlo mi to obtížné.
Čtěte také
A co potom samotné stipendium přináší studentovi?
Získá peníze na celý pobyt v Americe. Dostane finanční obnos, kde není specifikováno, kolik peněz má na jakou potřebu, na ubytování nebo na zajištění nástrojů ve škole. V mém případě, protože jsem chemik, tak bych se měla podílet nějakou finanční částkou na chodu laboratoře. A mimo tento finanční obnos student získá hlavně možnost vycestovat do Ameriky, poznat novou kulturu, nové kontakty, což je velmi cenné, zejména ve vědecké sféře.
Jednou podmínkou tohoto stipendia údajně je, že se do Ameriky nesmíte potom dva roky vrátit?
Můžu se tam vrátit jako turista, ale nesmím tam přijet za účelem práce. Předchází tak tomu, aby si tam stipendisté hledali pracovní pozice přímo v Americe.
Čtěte také
Těšíte se do Spojených států amerických? Byla jste tam už někdy?
Nebyla jsem tam zatím. Těším se. Nicméně mám respekt vůči této cestě.
Proč jste si vybrala obor toxikologie jako svoji životní cestu?
Jednak mě to vždy táhlo k přírodním vědám, takže to byl takový přirozený postup, že jsem si podala přihlášku na přírodovědeckou fakultu. A u toxikologie samotné mě lákalo zkoumat, jaké jsou třeba možnosti otrav přírodního původu nebo toxicitu některých látek a vzorků. Přišlo mi to zajímavé, tak jsem to zkusila a dopadlo to dobře.
Přišla jste už během studia na něco zajímavého?
Myslím, že jsem se toho naučila velmi mnoho. Studenti toxikologie z naší katedry chemie mají velmi dobrý základ i do života, co týče praktických znalostí, ale také potom právě i do dalšího postupu ve vědě, pokud se chtějí věnovat dál.
Čtěte také
Z čeho máte vy největší strach, co se týče otrav? Slyšel jsem, že třeba taková plíseň v ledničce může být pěkný prevít.
To asi může. Ale paradoxem je, když už o tom mám nějaké ponětí, co může způsobit, tak si vždy říkám, že v nějaké dávce, když to sním, tak se mi nic nestane. Maximálně nějaké zažívací problémy. Už slavný Paracelsus říkal, že toxický účinek závisí od množství dávky. Tedy pokud je toho opravdu velmi málo a nejde o příliš jedovatou látku, tak se vám nic moc asi nestane.
Při studiu a výzkumu se setkáváte s velmi toxickými záležitostmi a jedy?
Ano, setkávala jsem se. Pamatuji si velmi dobře ze stáže v Záhřebu, že jako student jsem nemohla být přítomná na patře v budově, když se vyndával z lednice sarin. Musela jsem odejít zpátky do své pokoje a počkat, až se vše připraví. Potom jsem se teprve mohla vrátit, až bude vše v bezpečí a v pořádku. Někdy je to docela dobrodružná záležitost.
Čím byste chtěla být nebo kde byste chtěla pracovat po skončení studia?
Určitě po doktorátu, jestli ho dodělám, bych se ráda podívala na pár let do zahraničí. Vždy mě lákalo poznat další kultury a možnosti. Člověk má potom větší nadhled nebo širší rozsah znalostí, jak to chodí jinde. Ale potom bych se asi vrátila domů, do Česka.
Celý rozhovor s toxikoložkou Veronikou Skoupilovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Lukáš Smetana: Studenti v Evropě usínají na vavřínech a zlenivěli. Zahraniční pobyty mi otevřely oči
Český rozhlas Hradec Králové vám představí Lukáše Smetanu, šikovného studenta Univerzity Hradec Králové, který dokonce spolupracoval i na jednom projektu pro NASA.
-
Z Japonska bych k nám přenesl pokoru lidí. Abychom víc respektovali jeden druhého
Antonín Kobliška studuje navazující magisterský obor Fyzikální měření a modelování na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové.
-
V Kambodži mě nejvíc zasáhlo, že takřka nic nemají, ale jsou schopni něco darovat. Své srdce
Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Andrea Željazková o sobě říká, že donedávna byla ještě neprůbojnou dívkou, která ale v sobě objevila kreativitu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka