Společný projekt královédvorské a opolské zoo představí zájemcům krásu a rozmanitost vodních světů

Čeští vědci se podíleli na objevu vzácných protilátek blokujících koronavirus. Fungují proti všem doposud známým variantám. Tuzemští experti na výzkumu pracovali s kolegy ze Švýcarska a Spojených států. Výsledky zveřejnil odborný časopis Science Immunology. Objev by mohl pomoci hlavně u rizikových pacientů. Jak přesně?

Čtěte také

Zástupci královédvorského safari parku kontrolují v Africe nosorožce a domlouvají další spolupráci

Správy národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko budou moct lépe chránit ohrožené druhy a lesní ekosystémy. Pro dané oblasti totiž vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR vytvořili detailní mapy lesního mikroklimatu, které obsahují informace o důležitých lokálních efektech. Právě teplotní a vlhkostní podmínky specifické lokality zásadně ovlivňují prosperitu rostlin na stanovištích, uvedl dnes ústav v tiskové zprávě.

Přeshraniční projekt na podporu cestovního ruchu Vodní svět polsko-české pohraničí podpoří rozvoj Safari Parku Dvůr Králové a zoo v polské Opoli. Dvorská zoo již v první etapě projektu vybudovala a otevřela pavilon s tučňáky brýlovými, nyní umožní pozorování života nad vodou. Zoo v Opoli nabídne život pod vodou. Dvorská zahrada získá zhruba 48 milionů korun, zbytek peněz na další část projektu ve výši 64 milionů korun si zajišťuje z vlastních prostředků. Ukončení akce, která kromě stavební části zahrnuje i podporu příhraničního cestovního ruchu, mají obě zoo v plánu na konci prosince 2023.

Čtěte také

Vědci hlásí průlom v oblasti jaderné fúze. Lidstvo je opět o krok blíž na cestě k „čisté elektrárně“

Čeští vědci vyvíjejí přístroj, který by v budoucnu mohl varovat před zemětřesením. Takzvaný systém včasného varování vyvíjejí vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd a v současnosti ho testují v Nepálu.  

Archeologové v Keni vykopali kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 2,9 milionu let, což je řadí mezi dosud nejstarší podobné nálezy. Objev zároveň dokládá, že nástroje využívaly i jiné větve raných lidí, tedy nejen předkové moderního člověka (Homo sapiens). Nástroje podle vědců sloužily k rozmělňování, například hlíz nebo ovoce, a porcování hrochů. Na místě se kromě 350 kamenných nástrojů našly také dva velké zkamenělé zuby vyhynulého příbuzného člověka.

 Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!