Safari Park Dvůr Králové bude mít poprvé v historii jihoafrické tučňáky. Chystá pro ně velký pavilon

30. březen 2022

Safari Park Dvůr Králové se také zapojil do pomoci Ukrajině. Takovým krásným symbolem je i malý nosorožec, který se ve dvorském safari parku narodil 4. března. Dostal totiž jméno Kyjev a má se prý čile k světu. Naším hostem je Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové. 

Tak jak se má Kyjev?
Má se výborně i jeho matka se má skvěle. Kyjev je velice čilý, jeho porodní váha byla zhruba 33 kilogramů, teď už má přes 50 kilo. Denně tak přibývá téměř jeden kilogram.

Jaroslav Haimy Hyjánek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kdo mu vymyslel jméno?
Vzešlo to od pana ředitele, kdy jsme hned chtěli reagovat na vzniklou situaci, která je, jak všichni víte, na Ukrajině je spoustou tamních zoologických zahrad. Jsou to naši partneři, máme mnoho společných chovných programů a výměnu zvířat. Takže pro nás bylo automatické podpořit naše kolegy.

Jsme jedním ze světově největších chovatelů nosorožců. U nás se už narodilo téměř 50 nosorožců dvourohých, to jsou velká čísla.

Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Jak velkým chovatelským úspěchem je narození nosorožčího mláděte?
Je to velký úspěch, zvláště u tohoto východního poddruhu nosorožce dvourohého, kterých je jen několik set na světě. A náš safari park byl za poslední léta jedním ze tří chovatelských zařízení, kde se v Evropě tito nosorožci rozmnožují. Máme několik úspěšných projektů návratu nosorožců zpátky do Afriky. Tedy každé mládě pro nás představuje obrovskou příležitost pokračovat v chovu.

Čtěte také

Kdy Kyjeva uvidí návštěvníci? Ještě asi žije v zázemí s maminkou.
To je těžké říct, protože teď je opravdu v zázemí a pomaličku se učí chodit do výběhu. Ale ten výběh není přístupný návštěvníkům, protože nosorožci, a zejména dvourozí, jsou velice stresová zvířata. Nemají rádi společnost a je potřeba je pomalinku zvykat. Když se narodí mládě, tak musí mít určitý komfort, nesmí být pod stresem a nepřicházet do nějakých stresových situací. Aby si růst s maminkou užívalo a postupně ho budeme zapojovat do návštěvnického provozu. Navíc teď připravujeme velkou rekonstrukci pavilonu nosorožců.
Jsme jedním ze světově největších chovatelů nosorožců. U nás se jich už narodilo téměř 50 nosorožců dvourohých. Takže to jsou velká čísla. Až bude tedy Kyjev k vidění, tak určitě dáme zprávu do éteru.

Čtěte také

Mluvil jste už o situaci v zoologických zahradách na Ukrajině, se kterými spolupracujete. Asi teď myslíte hodně na své ukrajinské kolegy.
Ihned po ruské agresi, po útoku na ukrajinskou zemi, jsme dali dohromady materiální sbírku, která odjela na polsko-ukrajinské hranice. Podpořili jsme všechny tamní zoologické zahrady sbírkou, kterou provozuje ZOO Praha, kde se vybralo už přes tři miliony korun. Nakoupil se materiál i krmení a vše se odeslalo přímo do zoologických zahrad v Mykolajivě a Charkově, které jsou nejvíce postižené bombardováním, hlavně nálety. Nejhorší situace je asi v ekoparku v charkovské oblasti, protože ten je přímo na bojové linii. Jsme připraveni také evakuovat tamní zvířata. Někteří ošetřovatelé byli také zastřeleni při krmení zvířat, takže to je velice smutný příběh.

Čtěte také

Jak to tedy dopadlo s případnou evakuací zvířat?
Na jednu stranu to dopadlo dobře, protože se jim podařilo v rámci spolupráce mezi ukrajinskými zahradami najít umístění pro svá zvířata. Jednalo se o větší skupinku lidoopů, nějaké velké šelmy a další zvířata. Takže solidarita je tam úžasná. Třeba charkovská zoo, která je na tom také špatně, ještě dokáže pomoci dalším zvířatům. Protože celý transport je velmi náročná a riziková záležitost. I koridor, kterým by ta zvířata šla na polskou hranici, je neustále ostřelován. Tedy opravdu není jednoduché zvířata evakuovat.

Co vás napadá, když takové informace slyšíte?
Tomu se nedá ani věřit. Kdyby by mi někdo říkal před měsícem, že se tady může v podstatě opakovat druhá světová válka. Je to prostě tragédie. Zažili jsme něco, co se dělo v Jugoslávii, ale tohle je ještě něco jiného. Kolegové, se kterými jsme se potkávali a řešili transporty žiraf a výměny zvířat, jsou zastřeleni, zoo je zničená.

Sbírku na pomoc válkou ohroženým chovatelským zařízením na Ukrajině zřídila Zoo Praha, k její podoře se připojily další české i slovenské zoologické zahrady

Safari Park také hodně pomáhá i lidem, kteří přišli z Ukrajiny k nám.
Ta pomoc je strašně důležitá, protože jde většinou o ženy s dětmi nebo seniory, jejich muži bojují. My můžeme uprchlíkům nabídnout ubytování a někteří dostanou i práci. Děti začaly chodit do školy, mají nové kamarády. Chodíme do zoo, podívej, jak se děti usmívají na ty slony a žirafy tady. Tak prostě ten manžel.

Já bych podtrhl vaše slova, že ta pomoc je opravdu důležitá.
Už zaměstnáváme několik uprchlíků, nabídli jsme i nějaké ubytování, protože máme takzvané služební byty nebo byty pro brigádníky. Ty jsme nabídli několika maminkám s dětmi, už u nás bydlí. Mohou u nás získat práci pokojských nebo v kuchyni. Trošku narážíme na jazykovou bariéru, ale vzhledem k ukrajinštině a češtině, věřím, že bude brzy překonaná.

Čtěte také

Pojďme na závěr ještě k něčemu veselejšímu.
Myslím si, že hlavním naším tahákem, na který všichni čekáme, jsou jihoafričtí tučňáci. Protože dokončujeme nový pavilon a velkou otevřenou expozici tučňáků. Poprvé v historii bude mít Safari Park Dvůr Králové tučňáky. Slavnostní otvírání jejich pavilonu by se mělo konat někdy v druhé polovině června. Takže doufám, že se všichni těší.

A ještě jedna velká akce se u vás chystá.
Jako každoročně to bude Safari běh, který se uskuteční v sobotu 9. dubna. Není to jen o sportu, ale také o záchraně a podpoře ohrožených druhů zvířat. Letos se poběží pro zebry bezhřívé, které jsou ohroženým poddruhem žijícím jen na severu Ugandy. Náš safari park je lídrem zoologických zahrad v tomto chovu. Celý výtěžek ze Safari běhu půjde na projekt záchrany zeber bezhřívých.

Jaroslav Haimy Hyjánek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové Jaroslav Haimy Hyjánek.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová