Dvorský safari park naplňuje vizi Josefa Vágnera. Vytvoření „živé banky“ na záchranu afrických druhů

20. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dvorský safari park naplňuje vizi Josefa Vágnera. Vytvoření "živé banky" na záchranu afrických druhů

Safari park ve Dvoře Králové slaví významné jubileum. V květnu tomu bylo přesně 75 let, co se tehdy ještě skromný zookoutek otevřel poprvé návštěvníkům. Od té doby se z něj stalo zařízení světového významu. Milníky na této cestě si připomeneme se současným ředitelem Safari parku Dvůr Králové Přemyslem Rabasem.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé přišel do dvorského safari parku, tenkrát ještě zoologické zahrady?
Bylo to v době, kdy zoo ještě šéfoval Josef Vágner a my jsme tam byli s jakýmsi výletem. Viděl jsem obrovské stádo severních nosorožců, které mě fascinovalo, na to si určitě vzpomínám. A pak si vzpomínám, jak jsem jako učeň začal objíždět zoologické zahrady, které mě lákaly, a seznamoval se s lidmi. Tak jsem v Praze potkal profesora Veselovského a také jsem se seznámil s Josefem Vágnerem, kterého jsem několik let navštěvoval, bylo to velmi příjemné.

Přemysl Rabas

Safari začalo tedy 9. května roku 1946 jako malý, skromný zookoutek. Víte, jak to tenkrát vypadalo?
Fotky máme a zajímavé je, že tehdy v Neumannově vile, kde dnes sídlí správa safari parku, bylo městské muzeum a onen zookoutek měl být jakýmsi přívěskem tohoto muzea, takovým vylepšením a ozdobením. Nakonec to dopadlo tak, že městské muzeum bylo zoologickou zahradou vytlačeno do města. Zahrada se začala, zvláště pak pod vedením Josefa Vágnera, velmi rychle rozvíjet a zabrala mnohem větší plochu, než si kdo kdy představoval.

Když se podíváme na celý svět, tak moc optimista nejsem. Ale co se týče vývoje zoologické zahrady ve Dvoře Králové, zůstávám optimistou.
Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Vy jste také uspořádali soutěž pro návštěvníky, co se týče fotografií. Posílali vám lidé třeba nějaké historické fotografie?
Těch fotografií bylo velmi mnoho, neviděl jsem všechny, ale to vyvolalo i mé vzpomínky. Vzpomněl jsem si na mé fotografie, kdy jsem jednoho ze lvů fotografoval jako takové zátiší s růží, před klecí byla růže. Dnes jsme už poněkud dál, zvířata jsou ve volných výbězích, v mnohem větších stádech, hejnech a smečkách. Ten posun je výrazný, ale historické fotografie nám pomáhají vzpomínat na minulou dobu.

Čtěte také

Zmínil jste osobnost Josefa Vágnera, nejznámějšího a asi nejvýznamnějšího ředitele zoo.
On přišel do dvorské zoologické zahrady v 60. letech a první transporty zvířat z Afriky začaly těsně potom a pokračovaly v 70. letech, dohromady to bylo 8 expedic, 7 velkých, 1 malá. Přivezl postupně do zoologické zahrady 2 000 zvířat, což je neuvěřitelné množství. Musím říct, že jsme jeho práci, myslím si, zúročili. Protože od té doby se u nás narodilo přes 8 000 kopytníků, téměř 60 nosorožců, okolo 200 psů hyenových, prostě jsou to neuvěřitelná čísla. Když vezmete jen žirafy, těch je skoro 300, zeber 800. Josef Vágner měl vizi, že příroda Afriky vlastně mizí před očima, a že jednou bude třeba Africe pomáhat. To se nyní naplňuje, my jsme už mnoho zvířat odeslali zpátky do Afriky, ať to jsou přímorožci, buvoli, antilopy koňské vrané, ale především i nosorožci, kteří od nás už cestovali do tří různých států.

Čtěte také

Na jaké další mezníky nebo milníky v historii byste chtěl ještě upozornit?
Významné bylo, když se otevřelo královédvorské safari, které doopravdy zvýraznilo podobu zoologické zahrady. Ještě bych připomněl jednu věc, na kterou se často zapomíná, a to je otevření Galerie Zdeňka Buriana. To je klenot královédvorského safari parku a určitě stojí za samostatnou návštěvu. A posledních letech bylo důležité, že se nejdříve otevřel hotel a později i kemp. Návštěvníci tam mají možnost trávit mnohem více času, zahradu mohou zažít celou i večer a brzy ráno. Je nesmírně potěšující jít v 10 hodin večer v létě zahradou a potkávat desítky a desítky návštěvníků. Je to něco, co nemůže nabídnout žádná jiná zoologická zahrada v Čechách, a my si toho moc ceníme.

Myšlenkou legendárního ředitele Josefa Vágnera tedy bylo vytvoření jakési "živé banky" na poli záchrany afrických druhů?
Ano, to byla jeho největší vize. On měl obrovské organizační schopnosti, ale tohle je největší přínos, že viděl daleko dopředu a věděl, že se musí přivézt velké skupiny zvířat, které dlouhodobě budou schopné udržet chov tak, aby se mohly zásobovat jiné zoologické zahrady a třeba vracet zvířata zpět do přírody.

Čtěte také

Já jsem se vás jednou ptal, jaké zvíře byste chtěl být? Pořád to trvá?
Zůstává to pořád stejné. Baví mě všechna zvířata, ale letos jsme vylepšili naše Údolí hrochů, je to v současné době asi nejhezčí expozice v safari parku, tak tam bych chtěl být s nimi.

Jak vidíte budoucnost Safari Parku Dvůr Králové? Bude potřeba za 75 let zachraňovat nejen Afriku, ne?
Když se podíváme na celý svět, tak moc optimista nejsem. Vývoj, hlavně pokud vnímáme ničení přírody, divokého světa, tak ten proces pokračuje přes veškeré snahy tomu bránit. Ale pokud se podíváme na vývoj zoologické zahrady ve Dvoře Králové, tak tam optimista jsem. A především mě k optimismu vede letošní sezóna, kdy nám návštěvníci nebo příznivci dvakrát pomohli. Jednou, když nás na jaře podpořili finančně, a pak v létě, že jich velmi mnoho přišlo. Vždyť dnes už máme, a to je zhruba polovina září, téměř 430 000 návštěvníků. Když to tak půjde dál, tak nám to umožní opravovat, přidělávat a modernizovat safari park a také podporovat některé projekty v Africe, které by měly tlak člověka na divokou přírodu zmírnit.

Přemysl Rabas, ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové

Celý rozhovor s Přemyslem Rabasem, ředitelem Safari Parku Dvůr Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související