Rodinka „říčních koňů“ se spokojeně koupe! Dvorský safari park má po 30 letech dvě hroší mláďata

S matkami Hulou a Monou a pod dohledem pyšného otce Mike tvoří hroši pětičlennou skupinu, na kterou je radost se dívat.

Čtěte také

Hroši i s mládětem jsou už k vidění v letním výběhu Safari Parku Dvůr Králové

Do idylického obrazu hroší rodinky patří ještě impaly, vodušky, pelikáni, kachny a volavky. Za všemi se teď vydáme se zoologem Jiřím Hrubým a reportérkou Danou Voňkovou.

Ve většině světových jazyků se pro hrocha používá název „říční kůň". My máme ze staročeštiny jméno pro toto zvíře odvozené ze slova “hrochot“, což znamenalo rachot, rámus, řev.

Tento sudokopytník je třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec dosáhne hmotnosti přes 3 tuny.

Safari Park Dvůr Králové hlásí přírůstek u hrochů|foto:Kateřina Lochovská

Hroší samci mají obvykle větší hlavu, delší ocas a vyšší končetiny než samice.

Čtěte také

Hroší skupina ve Dvoře Králové hlásí přírůstek. A brzy by měla mít dokonce už pátého člena rodiny

Mezi čtyřmi prsty, ukončenými tupými kopýtky, jsou plovací blány. Těžká kostra bez vzduchových dutin jim usnadňuje potápění.

Zajímavé jsou velké zuby - řezáky míří dopředu, špičáky jsou přeměněné v kly. Zuby a kly slouží především jako zbraň ve vzájemných soubojích.

Zatímco špičáky a řezáky hrochům rostou po celý život, stoličky se postupně vyměňují, obdobně jako u slonů. Při trhání potravy slouží hrochům tuhé, kožovité pysky, zuby používají také při dobývání kořenů vodních rostlin.

Síla čelistního stisku hrochů činí až 8100 newtonů

Hroší kůže je lysá a velmi tlustá (na některých místech až 3 cm), chlupy rostou pouze na konci ocasu, uvnitř ušních boltců a na čenichu. Pod kůží se nachází asi pěticentimetrová vrstva tuku.

Hroši se vyskytují pouze v oblastech s dostatkem vody. Preferují stojaté nebo pomalu tekoucí vody, případně rozsáhlejší bažiny, porosty rákosu, šáchoru a další bahenní vegetace.

Čtěte také

Naděje na rozšíření královédvorské hroší rodiny. Co víc si můžeme přát!

Jsou to společenská zvířata, žijí v různě velkých tlupách, obvykle má skupina 10-20 jedinců.

Hroši výborně plavou, především pomocí zadních končetin. Díky své vysoké hmotnosti dokáží i chodit po dně. Ponor na jedno nadechnutí trvá většinou 3-5 minut, v nouzi, např. při poranění, však vydrží hroch pod vodou daleko déle.

Na souši je hroch schopen běžet rychlostí až 30 km/h, k běhu se ale odhodlá jen v nouzi.

V královédvorském safari parku se narodilo mládě hrocha|foto:Simona Jiřičková

Den tráví hroši ve vodě, případně se sluní na břehu poblíž vody. Odpoledne jejich aktivita narůstá a po setmění vycházejí na pastvu.

Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Většinu potravy ale získává noční pastvou na souši.

Hroší žaludek je trojdílný

Pokud má možnost si vybírat, upřednostňuje chutnější druhy trávy nebo divoké proso.

Hroch v Safari Parku Dvůr Králové|foto:Simona Jiřičková

Hroch sežere denně 30 až 40 kilogramů rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.

V poměru k hmotnosti těla je to poloviční spotřeba potravy než u domácího skotu.