Ptáčkař Tomáš Grim obdivuje všech 11 000 druhů ptáků. A obzvlášť ty, které zatím ještě neviděl

Zaujalo mne, že vaše přednáška má zajímavý název. Jmenuje se totiž Proč nemají ptáci rádi přírodu, proč se stěhují do měst.
Je to povídání o jakémsi paradoxu. My lidé utíkáme z měst za přírodou mimo města, ale ptáci to vidí opačně a místo toho se nám kosi, pěnkavy nebo holubi hřivnáči stěhují do měst. A nás zajímá, proč se tak děje. A podle mne to není otázka úplně triviální.

Já bych řekl, že se asi stěhují za potravou. Asi jí mají ve městech víc, ptáky také přikrmujeme.
Určitě tam ten vliv je, jen problém je v tom, že my je sice přikrmujeme v zimě, ti ptáci potom skutečně zimu lépe přežijí, ale pak se usadí ve městech a v létě se už jim daří méně. Poněvadž v létě je ve městech méně potravy a možná by se s jistou mírou nadsázky dalo říct, že ptáci, kteří se usadí ve městě díky našemu přikrmování, tak potom v létě na mohou doplatit. Protože v létě už je pro ně město past, kde je potravy mnohem méně.

Můžeme vyjmenovat nejznámější druhy ptáků, kteří tohle dělají?
Má přednáška je založená na tom, že diváci nejspíš budou znát běžné druhy ptáků, ale já mám povídání postavené na druzích, které byste ve městech vůbec nečekali. Takže je tam jakýsi moment překvapení. A z těch běžných druhů, to jsou určitě kosi, převážně vrabci domácí, na krajích měst i vrabci polní, sýkorky, ráno jsem slyšel v Lázních Bohdaneč střízlíka, samozřejmě holubi hřivnáči, hrdličky atd.

Kukačka je darmožrout. To mne inspirovalo, abych se ní zabýval. Je to nesmírně fascinující pták z hlediska své velmi úchylné biologie.
Tomáš Grim, ornitolog a cestovatel

Zapípá ptáček a vy hned poznáte, který to je?
Je dobré se naučit jejich hlasy, poněvadž člověk tím ušetří spoustu času. Nemusíte koukat za každou pěnkavou, jestli to je skutečně pěnkava, stačí, že ji poznáte po hlase.

Čtěte také

Přilétají poslové jara. Ornitologie, společná láska otce a syna, Miroslava a Kamila Hromádkových

Co vás přivedlo k ornitologii?
Určitě nějaká nerozvážnost, těžko říct. Já si myslím, že většinu dětí příroda zajímá. Já jsem byl městské dítě, žil jsem v Brně, takže spíše než přímý kontakt s přírodou to byly primárně knížky a televizní přírodovědecké pořady Geralda Durrella a Davida Attenborougha. Tyto osobnosti podle mne ovlivnily spoustu lidí.

Jak jsme na tom u nás v České republice s rozmanitostí ptačí říše? Je tady hodně druhů ptáků?
U nás popravdě moc druhů není, protože praotec Čech to nezvolil z ornitologického pohledu úplně ideálně. Jsme v podstatě uprostřed Evropy, nemáme přístup k moři, což nám ubírá obrovské množství druhů. Kromě toho jsme mimo hlavní tahové cesty, takže se k nám i méně ptáků zatoulá. Abyste měli nějakou představu, v Evropě a v bližším okolím bylo zjištěno přibližně 800 až 900 druhů ptáků, v České republice je jich celkově 400. Ale z toho reálně máte šanci vidět během roku asi tak půlku, řekněme 200 druhů.

Čtěte také

Krkonošští slavíci se vydávají na cestu až do Indie aneb O podzimním ptačím stěhování na jih

Která část zeměkoule je tedy zemí ptákům zaslíbenou?
Rozhodně Jižní Amerika. Tam je to úplně někde jinde. Jen v jedné zemi, v Kolumbii, je v současné době zjištěno přes 1 900 druhů ptáků, což máte o nějaké dva řády víc na jednotku plochy než tady u nás v Evropě. Ale hlavní diverzita není v nížinných pralesech Amazonie, jak se většinou mylně předpokládá nebo tvrdí, ale ve středních polohách And na východních svazích.

Máte svého oblíbeného opeřence?
Všech 11 000 druhů ptáků, včetně těch, které jsem ještě neviděl. Ty obzvlášť.

Slyšel jsem, že kukačka je prý ptáčkem, kterým se hodně zabýváte.
Ano, kukačka je takový darmožrout. Takže mě to inspirovalo se tím zabývat. Je to nesmírně fascinující pták z hlediska své velmi úchylné biologie.

Jsem ptáčkař na volné noze, jezdím po světě a lovím beze zbraní. Ptáky pozoruji, vyfotím si je a odnáším si krásné vzpomínky.
Tomáš Grim, ornitolog a cestovatel

Chtěl bych jen připomenout, že jedna z vašich knih také vyhrála britskou cenu Ptačí kniha roku. A ta byla právě o kukačce.
Ano, přesně tak.

Prý jste už pozoroval přes 4 000 druhů ptáků, což je údajně český rekord.
Ano, ale to je na celém světě. Určitě ne jen v České republice, kde bylo historicky zjištěno dohromady pouze nějakých 400 druhů ptáků. Těch mých asi 4 300 druhů ptáků je samozřejmě ze všech kontinentů, z celého světa.

Čtěte také

O 1500 budek pro ptáky se v královéhradeckých lesích stará ornitolog Miroslav Dusík

Takže vy nějakého ptáka pozorujete, zkoumáte, popisujete, uděláte si čárku a jedete dál?
Některé ptáky zkoumám jako ornitolog, to je profesní záležitost. Čili výzkum, granty, statistika a tak dál, ale to by vás moc nebavilo. A pak je tam ona rekreační stránka nebo relax, tím je ptáčkaření. To znamená, jezdit po světě a lovit beze zbraní. Ptáky jen pozorovat, případně si je vyfotit a odnášet si krásné vzpomínky.

A 70 zemí světa jste už takto projel?
Teď je to asi 80, ale ta sedmička je hezčí číslo, takže těch posledních 10 zatajuji.

Je něco specifického nebo výjimečného z pohledu ornitologa tady u nás na východě Čech?
Určitě je. Máte tady jednu specialitu, která v České republice nemá obdoby. Pokud jste se někdy pohybovali severozápadně od Pardubic, v oblasti Bohdanče, u Bohdanečského rybníka a v okolních polích, tak přes zimu tam posledních přibližně pět let zůstává velké hejno jeřábů. Jeřáb je pták, který je jinak přísně tažný, táhne z Evropy, z chladnějších oblastí, do Středomoří, do severní Afriky. Ale v poslední době, když je u nás příznivější zima, tak tady zůstávají. A největší hejno v České republice právě zůstává v oblasti Bohdanče. Něco přes 200 jeřábů. Tady je asi nejlepší místo v České republice na pozorování jeřábů v zimě.

Čím to je, že se jim zrovna tady líbí?
Jeřábi i hnízdí právě v mokřadech kolem Bohdanečského rybníka. A proč se rozhodli zrovna tady trávit zimu, to je dobré téma na diplomovou práci, kterou tímto doporučuji nějakému mladému a nadějnému studentovi.

Co jste dělal letos v zimě a na podzim? Byl jste někde ve světě?
Většinu loňského roku jsme strávil v zahraničí nebo nějakým ježděním po České republice, po západní, jižní, východní Evropě, Blízkém východě a tak dál. Dělal jsem tzv. Velký rok. Takže moc času na jiné věci nebylo.

Čtěte také

Podle ornitologa Vladimíra Šoltyse ptačí hašteření u krmítka odkazuje k lidským vzorcům chování

Co to je Velký rok?
Velký rok je doslova z anglického Big Year. A je to jakási neformální soutěž o to, kdo v daném roce, na daném území, kterým může být cokoliv, Česká republika, Evropa, celý svět, kdo bude pozorovat největší počet druhů ptáků.

A jak jste tedy dopadl v rámci Velkého roku?
Když jinak nedáte, tak já se pochlubím. Ono to tak se mnou dopadá totiž pořád, když se do něčeho pustím, tak se do toho vždy příšerně zažeru a strávím tím neuvěřitelné množství času. Můžu si to dovolit i proto, že jsem na volné noze. Jsem "freebird," tedy ptáčkař na volné noze, a tím pádem jsem si mohl dovolit i Velký rok. Tedy strávit naprostou většinu času někde venku pozorováním ptáků. A kupodivu jsem onen evropský žebříček vyhrál jako první Čech v historii. A je to zároveň jeden z nejvyšších počtů vůbec historicky. Skončilo to k 31. prosinci, večer na Silvestra jsem viděl na Šumavě poslední druh, puštíka bělavého, což je krásná, velice vzácná sova, která se u nás dá najít pouze právě na Šumavě nebo v Beskydech. To byl druh číslo 499.

Jeden chyběl do krásného kulatého čísla 500.
Já tomu říkám tyranie desítkové soustavy. Prostě to musíme zaokrouhlit na plná čísla. Ale minulý týden se stala jedna věc, kterou nemůžu nezmínit. Kupodivu vědci - taxonomové ukázali, že v Evropě není jeden druh pěnkavy, ale hned pět druhů. A já jsem loni v lednu, začátkem onoho Velkého roku, viděl další, ten nový druh pěnkavy na Kanárských ostrovech, takže k dnešnímu dni je to rovných 500.

Ornitolog a cestovatel Tomáš Grim byl dnes naším hostem. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.