Průvodce Krkonošemi téměř neznámými. Výjimečná jilemnická výstava fotografa Jiřího Dvořáka

Jeho obdivuhodné znalosti horského regionu i rozsáhlé vědomosti přírodovědné dokázaly povýšit uměleckou fotografii o odborný detail.

Čtěte také

Dvorní fotograf Sněžky Petr Toman: Létání a fotografování, to je droga, bez které už nemohu žít

S muzejnicí Janou Krausovou obdivujeme. Jiří Dvořák totiž umí objevovat věci, o kterých jsme ani netušily, že v přírodě nebo ve městě jsou. „Určitě. Jsou tu například fotografie Kotelského potoka, pohled, který já jsem tam nikdy nezachytila.“

A tak se budeme chvíli dívat Jirkovýma očima. Tahle zlatá cesta, kde to je? „To je v Horních Štěpanicích Na Vrších, v období mezi podzimem a zimou. Kdy je už jinovatka, ale ještě zlatavé trávy lemují polní cestu, vinoucí se k Rychlovu.“

„Já na rozdíl od některých kolegů nehledám jen ty atraktivní vrcholky se Sněžkou a kamennými moři, byť je to také krása. Já rád procházím nižšími polohami Krkonoš a jejich podhůřím,“ usmívá se Jiří Dvořák.

Studniční z Krakonošovy rukavice|foto:Jiří Dvořák

Viděla jsem už dost zimních motivů, s nějakou tou hruškou v poli a za ní dramatické linie krkonošských kopců. A tady, za nádhernou, prosvětlenou korunou stromu, je co? „Ta koruna je dub v poli nad Horní Brannou. A z těch ranních mlh úplně vpravo vykukuje Zvičina. Obyčejný snímek, který jsem bouchnul cestou do práce. Ale musí mít i sebe člověk i stativ, aby to mělo hloubku ostrosti.“

„A poklady Krakonošových zahrádek je mé srdeční téma, 14 detailů krkonošských kytek. Mnohdy takových, které rostou někde v karech na skalách, na místech zcela nepřístupných. Téměř jedna vedle druhé jsou vlastně to nejvzácnější, co tady máme,“ říká Jiří Dvořák.

Čtěte také

Valerián Spusta zpracovává velký tátův archiv snímků, zachycujících Krkonoše 2. poloviny 20. století

Růžový hlaváč, Pětilístek, droboučké Tolije bahenní. Portréty květin. A tady je zase nevídaná svorová pagoda v Krakonošově rukavici se Studniční horou. „Prostě jen zachycuji, co už příroda vytvořila. Já jsem se pouze naučil mačkat spoušť fotoaparátu.“

Tady jsou i fotografie ze světa. Také objevné. „Tady má Jiří slavnou horu Kinabalu na Borneu s takovými hladkými, žulovými plotnami. To tam je krásně vystižené. Byl také účastníkem expedice na Špicberkách, má tady krásné záběry krajiny poznamenané ledovci,“ říká geograf Vlastimil Pilous.

Takže při své pověstné skromnosti, vyrostl Jiří Dvořák mezi české fotografy tak, jak se to mnohým ani nezdá. Souhlasí geograf Vlastimil Pilous. „Ano, to mohu jedině potvrdit.“