Profesionál Jan Hruška: Málokteré město má tak krásné okolí hodící se pro cyklistiku jako Hradec

Jan Hruška (* 4. února 1975)

je dosud jediným Čechem, který oblékl trikot pro vedoucího jezdce na některé z Grand Tours (Giro d'Italia 2000). Začínal jako silničář a specialista na časovky. V roce 1997 se stal mistrem České republiky v časovce. Roku 2007 ukončil kariéru silničáře a začal se věnovat závodům na horských kolech, roku 2009 se stal mistrem ČR v bikerském maratonu. Se závoděním skončil roku 2012, žije v Hradci Králové.

Jak se máte?
Mám se hekticky, protože jsem sice patron tohoto závodu, ale především jsem ten, který to tam celé hrne, takže mám těch funkcí víc. Dělám patrona, pak si vezmu kladivo a jdu zatlouct kolíky kolem tratě. Takže je toho hodně, ale nabíjí mě to. Mám to rád a když klapne počasí, tak je to opravdu nádherná akce, pro mě srdeční záležitost.

Růžový dres z Gira mám doma v banánové krabici. Až si ho zarámuju a začnu kolem něj chodit, tak jsem doopravdy zestárnul.

Jan Hruška, bývalý profesionální cyklista

Co jste všechno připravili pro nejmenší? Pojďme Junior Cup představit.
Je to akce pro děti. Myšlenka byla taková, aby děti nepaběrkovaly na závodech dospělých. A snažíme se, aby to nebyl závod na 5 minut a hned se jelo domů. Takže je tam dopolední časovka. Každé dítě jede samo a není vystresované nějakou velkou skupinou okolo sebe. A odpoledne je potom hromadný start po kategoriích. Je to zase rozdělené, aby ty skupiny nebyly velké, aby to bylo spravedlivé. Tedy je to jak pro malé, tak i větší, jak pro bojácnější, tak i pro ty už ostřílené. Máme tam i docela spoustu překážek, ale každá jde samozřejmě i objet. Takže je to otázka toho, zda si na to dítě troufne. Ani rodiče se nemusí stresovat, že by se jim potomek rozbil.

Čtěte také

Největší úspěch je, že jsem to všechno přežil. Směje se jediný český držitel růžového trikotu z Gira

Časovka a potom velký závod. To je skutečně jako na velkých závodech, které znáte moc dobře.
Snažíme se tomu trošku přiblížit. Máme i startovací rampu, jako na velkých závodech, aby to trošičku vypadalo a děti měly pocit, že jedou opravdu velké závody. Já mám rád časovku, takže ta nesmí chybět. A její výhodou je, my si při ní děti trošku rozdělíme a potom jsou na start hlavního závodu už řazeny podle výsledku z časovky. Takže se nestane, že by vepředu stálo dítě, které bude ostatní blokovat nebo naopak někdo ambiciózní by stál vzadu jen proto, že se pozdě přihlásil.

8 fotografií

Jak dlouho jste už vy mimo ta světla ramp, protože to byl rok 2000 co jste jel na Giru v růžovém?
Strašně to letí. Já mám pocit, že jsem pořád strašně mladý, ale je to opravdu už 21 let. Zrovna včera jsme měl v ruce růžový dres, protože jsme něco fotili. Vytáhl jsem ho z banánové krabice, ze sáčku. Až si ho zarámuju a začnu kolem něj chodit, tak jsem doopravdy zestárnul. A musím říct, že je to hrozný pytel, za ty roky se technologie závodního oblečení značně posunula. Mimochodem, přišel nám krásný podepsaný dres od všech účastníků Tour de France týmu Alpecin.

Čtěte také

Jan Hruška: „Na rivalitu v týmu jsem citlivý. Cyklisté by měli být kamarádi a navzájem si pomáhat“

Honzo, když dovolíte, ještě k tomu růžovému trikotu, protože ne každý se v cyklistice neorientuje. Růžový trikot, to je to dres pro vítěze na italském Giru jako na Tour de France je žlutá barva, je to tak?
V podstatě je to dres, který označuje závodníka, který je aktuálně ve vedení celkové klasifikace. Já jsem tenkrát vyhrál první etapu, tím pádem bylo docela jednoduché se dostat do aktuálního vedení. Pak už jsem se do toho dresu nevrátil a víceméně to byla shoda neskutečných náhod. Takže ono to není jen o samotné výkonnosti, je to taky o hromadě štěstí.

Kde je teď česká cyklistika? Slováci mají svého Sagana, ale žádného Čecha v těch vítězných rovinkách nevidíme.
Češi stále jsou, ale ono to je v takových vlnách. Zrovna slovenská cyklistika zažívá obrovský boom a dá se říct, že se to spravedlivě mezi těmi zeměmi střídá. Já si myslím, že česká cyklistika strádá tím, že se musí dělit se spoustou dalších sportů o mediální nebo finanční podporu. Protože máme hokej, což Španělé nebo Italové nemají. Tak na to, jak jsme malý národ, tak dlouhodobě už po staletí generujeme obrovské množství velmi kvalitních cyklistů. Takže procentuální poměr dobrých cyklistů z České republiky je rozhodně lepší než třeba z Itálie.

Slovinci teď mají dvě velké hvězdy, Pogačara a Rogliče. A také je to malá země.
Vždycky se sejde ročník v jistý okamžik z nějaké země a jakmile je tam jeden dobrý kluk, tak se to začne nabalovat. Vidím to už i v juniorských kategoriích, že pokaždé přijde vlna dobrých závodníků. Potom se to trošku utlumí, zase jiná země si utrhne z toho koláčku. Myslím, že se to celkem spravedlivě střídá.

Čtěte také

Polévka a pivo. To je super kombinace na cyklistické ultramaratony, směje se Daniel Polman

Může se na Junior Cup v Hradci Králové přihlásit každý, co se týče dětí?
Dopředu se může každý přihlásit do středy, jinak je to potom možné i přímo na místě před závodem. Ale v každém případě není to jen pro ambiciózní děti. Některým stačí, že umí jezdit na kole, a také si mohou ten den užít. Nechceme primárně dělat závody jen pro takřka vrcholové děti, ale pro širokou veřejnost. Ať se děti rozpohybují, obzvlášť po takové těžké době je to potřeba.

Máte nějaký pěkný tip na prázdninový výlet na kole?
Za mě jsou ideální pro děti hradecké městské lesy, je to po rovině, tohle má málokteré město. A je tam spousta zajímavých míst, kdy děti namotivujete, aby tam chtěly dojet. Protože když chce dítě někam dojet, tak jede. Když jede a nemá cíl, tak je to pro něj nezáživné. A pro ty ambicióznější třeba cyklostezka na Kuks, další parádní záležitost. O víkendu je to trošku přeplněné, ale málokteré město má tak krásné okolí vhodné pro cyklistiku. Samozřejmě, kdo chce Dolomity nebo velké kopce, tak to je tedy trošičku problém, ale pro děti je rovinka ideální.

Jakub Schmidt a Jan Hruška ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý cyklistický rozhovor s Janem Hruškou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.