SERIÁL

4) Pasáž není jen průchod. S Machoňovou pasáží vstoupil do Pardubic velkoměstský architektonický prvek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled do Machoňovy pasáže z ulice Za pasáží

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Předchozí díl
Následující díl

Petr Voldán nás zve na krátké toulky po východočeských pasážích. Jak vznikaly, jakou mají historii a zda je v nich i dnes stále živo a veselo jako před lety, to vše se dozvíte v jeho čtyřdílném seriálu s názvem Příběhy pasáží.

Závěrečným zastavením našeho putování za příběhy pasáží východočeského regionu je návštěva Machoňovy pasáže v Pardubicích. Od roku 1925 píše ten svůj “Obchodní palác Pasáž” v Pardubicích, dnes známý podle jména architekta jako Machoňova pasáž.

Jedním z průvodců mi tu byl historik umění z univerzity v Pardubicích docent Pavel Panoch. Podle něj s pasáží vstoupil do Pardubic velkoměstský architektonický prvek. Souhlasil jsem, Machoňova pasáž působí opravdu majestátně. Nicméně, jak jsme si ukázali i na příkladech pasáží ve Dvoře Králové nad Labem, Jaroměři i v Náchodě, pasáž oživuje a také klidně patří i do menšich měst.

Machoňova pasáž v druhé polovině 20. let 20. století

Machoňova pasáž má ale přece jen jiný rozměr a od počátku byla koncipována s komerčním záměrem. Už jen počet obchodů a různých provozoven živnostníků byl úctyhodný. A tak tu nebyl problém najít vyšívání, holiče, rukavičkáře, pochopitelně prodej perníku, ale i obuvníka, optika, obchod s knoflíky nebo čalouníka. Přitom podle původního záměru měl na místě, kde kdysi bývala i modlitebna nebo kovárna, prý stát jen běžný obytný dům...

Naštěstí se zrodila pasáž, kterou pardubický rodák, architekt Miroslav Řepa, mimochodem autor například návrhu Divadla Laterna Magika pro Světovou výstavu v japonské Ósace, prý označil za šperk mezi pardubickými stavbami.

Ing. arch. Jan Klimeš před vstupem do Machoňovy pasáže v Pardubicích

Za významnou součást života města považuje pasáž, jak mi to potvrdil - kde jinde než opět v ruchu Machoňovy pasáže, také napřiklad inženýr architekt Jan Klimeš.

Objekt ale neprožíval jen časy rozkvětu. Nakonec pasáž zchátrala tak, že si s ní město nevědělo rady. Byť se stala kulturní památkou a je podle odborníků ojedinělým příkladem pozdního dekorativismu.

A tak v dokumentu zaznívá i nelichotivá charakteristika stavu pasáže, která se nakonec ale dočkala rozsáhlé rekonstrukce.

Stav Machoňovy pasáže před rekonstrukcí

Zajímavými osobními postřehy a detaily přispěl do našeho příběhu pardubické Machoňovy pasáže známý pardubický pedagog, historik a aktivní patriot v Klubu přátel Pardubicka, doktor Jiří Kotyk. Při našem setkání v kavárně pasáže ovšem nezůstalo jen u historie nebo připomínky zmíněné rekonstrukce.

Doufám, že jsme vás dnes nalákali k návštěvě pardubické Machoňovy pasáže kochat se celkovou velkorysostí architektury, obdivovat prosklený strop, jemnost detailů dveří do obytné části domu nebo třeba řemeslně rekonstruovanou dlažbu.

Jeden z vchodů do domu Machoňova pasáž

A že jsme vám ve čtyřdílné sérii dokumentů na příkladech ze Dvora Králové nad Labem, Jaroměře, Náchoda i Pardubic ukázali, že pasáž nemusí být jen průchodem od někud někam.

Na další rozhlasová setkání se s vámi těší dramaturg Jaroslav Pokorný, mistr zvuku Leoš Sedláček i autor seriálu Petr Voldán.