Slavná kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová má svoji expozici v Rychnově. Nakoukneme pod pokličku
V budově historické radnice na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou, v patře nad dnešním informačním centrem, žila 10 let rodina Rettigových. Část zdejšího Muzea hraček proto manželé Miroslava a Jiří Pecháčkovi věnovali výjimečné osobnosti, spisovatelce, básnířce, národní buditelce, ale především talentované kuchařce Magdaleně Dobromile Rettigové.
V kuchyňském koutě v prvním patře staré radnice jsou vystavené předměty denní potřeby, mnohým návštěvníkům neznámé.
Překvapí třeba porcelánový omáčník se dvěma hubičkami, který umožňuje oddělování mastné a nemastné omáčky, nůžky na zkracování knotů petrolejových lamp, takzvané „kratiknotky“, mísa na tření máku s dřevěným trdlem, skleněná máselnice nebo pánev na rozpékání jedlých kaštanů.
Čtěte také
Hlavu by nám dnes asi poněkud zamotalo i tehdejší vážení surovin. V původní kuchařce paní Rettigové je totiž udávané v lotech a kventlících. V rychnovské expozici si můžete takové váhy prohlédnout, stejně jako příborový držáček na stehno z kuřete, z kachny nebo z husy.
A najdete tu i spoustu dalších důmyslných, praktických, ale i vzhledově krásných předmětů z vybavení tehdejší kuchyně. Podle autorky expozice Marie Pecháčkové ale nejsou původní: „Když odsud Rettigovi po deseti letech odjížděli do Litomyšle, tak si veškeré vybavení vzali s sebou. A ani v pozůstalosti v Litomyšli toho mnoho není.“
Rychnovské období vlastenectví i vaření
V Rychnově nad Kněžnou dopsala paní Magdalena svou slavnou Domácí kuchařku. Její manžel Jan byl v Rychnově jedním z nejvýše postavených městských úředníků, tak zvaný městský justiciár.
Čtěte také
„Umělkyně v kuchaření“ se tu starala o domácnost, věnovala se vaření, propagaci českého jazyka, byla organizátorkou společenského života a vzdělávání. Vedla kurzy vaření a stolování. S manželem pak oba pilně přispívali do časopisů.
Rettigovi měli celkem jedenáct dětí, jen tři z nich se však dočkaly dospělosti. I to bylo pro rodiče velké trauma. O to víc se tak radovali, když jejich dcera Jindřiška zažívala v Rychnově první úspěchy své budoucí pěvecké dráhy. Později působila ve Stavovském divadle. Vrcholem její kariéry byla pozice operní pěvkyně v Mnichově. Synové Karel a Josef tu po základním vzdělání pokračovali studiem na gymnaziu.
Čtěte také
Miroslava Pecháčková s pomocí svého manžela Jiřího vybudovala v takzvané staré radnici na náměstí v Rychnově nad Kněžnou Muzeum hraček, jehož sbírka je unikátní díky své rozmanitosti a bohatosti.
V roce 2005 se součástí prostoru stala expozice věnovaná Magdaleně Dobromile Rettigové a to přímo v autentických prostorách, které rodina Rettigových obývala.
Do Rychnova nad Kněžnou se přestěhovali před dvěma stovkami let, žili tady deset let. M. D. Rettigová, výjimečná žena, spisovatelka, básnířka a národní buditelka tu dopsala svou slavnou „Domácí kuchařku". Expozice je tedy nejen odkazem ke kuchařskému umění Rettigové, ale i k jejím dalším činnostem.
Připomíná také dceru Jindřišku (operní pěvkyni), tatínka Rettiga, městského justiciára. Představuje předměty, které usnadňovaly život v tehdejší kuchyni, jsou tam dnes už i kuriozity, třeba šňupací krabička, která odkazuje k panu Rettigovi, jemuž se přezdívalo „šňuptychlíček".
Řekni mi, co jíš…
Svou slavnou "Domácí kuchařku aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské" tedy dopsala Magdalena Dobromila Rettigová v Rychnově nad Kněžnou. Letos si tam připomínají dvousté výročí od přestěhování rodiny Rettigových do města (v březnu 1824).
Místní proto chystají týdenní květnové slavnosti, jejichž přípravy už jsou v plném proudu a dobové pokrmy budou jejich významnou součástí.
Podle kuchařky vařily generace žen
Paní Magdalena byla svým kuchařským uměním známá ve všech svých působištích.
Čtěte také
Podle publikace Marie Otavové a Miroslavy Pecháčkové to byla pohostinná milovnice jídel, jež byla pro ni estetickými záležitostmi. Nelitovala času, jak je okrášlit, pěkně položit, úhledně narovnat a hezky upéct.
Rettigové Domácí kuchařka byla určena nejen pro měšťanské, ale i pro venkovské prostředí. Autorka do ní vložila zásady vaření z méně náročných a levných surovin, ale i k vzácnějším příležitostem, jako jsou svatby nebo posvícení.
Muzeum ve staré radnici v Rychnově nad Kněžnou je přístupné od 15. května do 15. září každý všední den kromě pondělí od 10 do 13 a od 13 do 16 hodin. V sobotu a v neděli je pak otevřeno pouze odpoledne od 13 do 16 hodin.
Související
-
Kuře se šparglovými hlavičkami. Recept od Magdaleny Dobromily...
V původním receptu Magdalena Dobromila Rettigová doporučuje: „Ober šlupičky z otýpky šparglu, hlavičky uřež asi na dva prsty sdélí a odlož je stranou. Ostatní pak n...
-
Hračky s příběhem. Panenka z koncentračního tábora našla...
Kdo si hraje, nezlobí. To platilo před lety, před staletími, platí to určitě i dnes. A my vás právě na jedno takové kouzelné místo, kde si každý hraje, dnes zavedem...
-
Nová expozice Magdaleny Dobromily Rettigové v Rychnově nad...
V Muzeu hraček na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou, které vzniklo 2005, otevřou letos 15. dubna, kdy zahájí muzeum svoji pátou sezónu, také novou expozici Magd...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.