Nová expozice Magdaleny Dobromily Rettigové v Rychnově nad Kněžnou

Návštěvníka asi zaujmou i další součásti každé tehdejší domácnosti, jako byla bible, ale stejně tak domácí oděv z doby Magdaleny Dobromily, slunečník, ručně vyšívaná kabelka, široký slámový klobouk s pentlí a vlčími máky, ručně háčkované rukavičky, pléd a zachovalý cestovní kufřík.
Toto muzeum hraček ve třech místnostech ročně navštíví přes pět tisíc lidí, loni bylo jeho expozice podstatně rozšířena a obohacena o typicky český fenomén - čtyři domácí loutková divadla i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky. V nich bývalo až 130 loutek, třeba i vlk v babiččině čepci. Z přírůstků zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mužové čeští, návštěvníci tu mj. najdou habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistům) i panenky v podobě Shirley Templové, dětské hvězdy amerického filmu, ale i panenka v podobě jeptišky. Z novinek tu bude k vidění (a slyšení) hrací strojek symphonion se třicítkou dírkovaných desek, obohacena bude dětská expozice o dětskou žehličku s tělískem a podstavečkem pro ni, dětský mandl, sporáček, laternu magika na film i skleněné diapozitivy, kde se svítilo svíčkou, i dětský ponk s nářadím.
Muzeum hraček zahrnuje období od roku 1880 do 60. let 20. století. K vidění jsou hračky převážně německé - výrobci panenek s porcelánovou hlavičkou byli totiž hlavně v Německu kolem Sonnenbergu u Waldhausu a tradici tam nepřerval totalitní systém jako u nás. Ze vzácných exponátů zde jsou i panenky i české; v okolí Karlových Var bylo 80 porcelánek, které se zabývaly výrobou porcelánových panenek. Další zemí, kde se panenky vyráběly, byla Francie, u nás to byli menšinoví výrobci panenek při porcelánkách, i když jejich těla s kloubovýma rukama a nohama vyráběli domáčtí dělníci. Bohužel takových panenek se zachovalo málo.V tomto muzeu najdeme stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak další stovku, k tomu kočárky, pokojíčky, dobové fotografie atd. Příchozího nejspíš překvapí, že byly i panenky charakterové, vyráběné podle skutečného dítěte, či textilní panenky budoárové; tyto "panenky na pohovku", které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné.
K vidění tu je mj. z přelomu 19. a 20. století nádherná 120 cm vysoká panna s porcelánovou hlavou v dobovém oblečení a další budoárové panenky, které byly určeny jen jako dekorace do bohatých domácností a tomu taky odpovídala i výbava panenek, jako bylo převlečení no noc a na vycházky.
V druhé místnosti najdeme exponáty do 30. let 20. století - zaujme dobový pokojíček z roku 1930 s funkčním osvětlením a původním nábytkem. To byla doba, kdy byly běžné celuloidové panenky - ty se sice vyráběly vedle porcelánových už od přelomu 19. a 20. století, kolem roku 1900 byl celuloid daleko dražší než porcelán. Používaly se i tzv. papírmaše (papierpmache), forma se používala stejná jako u porcelánových, ale plnila se právě touto papírovou masou. Tyto panenky, určené spíš pro chudé děti, byla ale stejně krásné, stejně sdělné jako ty porcelánové, a často měly i mrkací oči. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si totiž kolikrát děti ani nesměly hrát. Čeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak naše panenky ze 30. let jsou hodně podobné panenkám francouzským.
Ve třetí místnosti jsou k vidění kočárky ze 40., 50. i počátku 60. let, jeden z nich - z 20. let - patřil rodině továrníka z Třebechovic pod Orebem. Dál tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráčci, a nechybí Ferda mravenec. Kuchyňská linečka, naprosto stejná jako v té velké kuchyni, co měla maminka, v kuchyňce uhláček, v pokojíčcích kamínka a dokonce tenkostěnný porcelánový servisek.
Expozice je doplněná dobovými fotografiemi, dvěma funkčními parními strojky, ten jeden tu předvádí (je na elektriku, získali ho v hodně zbídačelém stavu), ten druhý není v provozu - z bezpečnostních důvodů nelze tu zapalovat pevný líh. Zaujme originální stavebnice Märklin i s původními přebaly, vláček z 50. let, kompletní české Štorchovo loutkové divadlo z doby kolem roku 1930 včetně bedny se zasunutými kulisami. Výčet by byl dlouhý - obchod z roku 1930, který se vyráběl v Ústí nad Orlicí, k tomu pohádkové knížečky reklamy, co se dávaly ke každému zboží (z jedné strany byla reklama, z druhé pohádka), formičky na cukroví, divadélko s plochými loutkami, dřevěné kostky v původní krabici, maňásci, precizně vyrobená panenkovská houpačka z přelomu 19. a 20. století.
"Naše muzeum se věnuje hlavně českým hračkám, které obklopovaly české děti do roku 1965. Je tu tak i miniaturní dětská televizka s kompletními pohádkami, které se posunovaly na kotoučcích a kde na obrazovce běžel jakoby příběh. Holčičky zaujme původní fungující panenkovský fén na ploché baterie," dodala průvodkyně paní Pecháčková, která začala sbírat panenky kolem roku 1990.

Josef Krám

Expozice Magdaleny Dobromily Rettigové v Muzeu hraček v Rychnově nad Kněžnou|foto: Jiří Fremuth

Expozice Magdaleny Dobromily Rettigové v Muzeu hraček v Rychnově nad Kněžnou|foto: Jiří Fremuth