Příběh kluka, který se z Hradce Králové probojoval až na světový vrchol. David Dvořák, bojovník MMA
David Dvořák je desátým nejlepším na světě v tom, co dělá. Je bojovníkem a zápasníkem MMA, kde je nejvyšší meta v organizaci UFC. Do roku 2012 stihl odbojovat 7 zápasů s bilancí 4 vítězství a 3 proher. Od té doby ale nepoznal, co je to porážka a připsal si na své konto 15 výher v řadě. A kromě posledních dvou zápasů v UFC všechny v prvním nebo druhém kole!
Tak Davide, jste opravdu mezi deseti nejlepšími bojovníky MMA na světě?
Je to tak a v podstatě je to novinka aktuální pár týdnů. Pro někoho to jsou jen čísla, ale pro mě to je spíš ocenění mé dlouholeté práce.
David Dvořák (*5. června 1992)
český bojovník MMA, nyní známý také pod přezdívkou Undertaker (dříve Killa Khroust). David absolvoval svůj první zápas v kleci MMA již v roce 2010 ve svých 17 letech po pouhém půl roce trénování. Nyní nastupuje v muší váze prestižní UFC. Všichni čeští fanoušci věří, že David může v nejlepší světové organizaci dokázat velké věci!
Možná bychom měli začít úplně od začátku, protože ne všichni asi ví, co to je UFC a co to jsou zápasy MMA. Co se týče podobných sportů, tak se mi vybaví na prvním místě box. Je to podobné?
Je to malinko podobné, ale MMA v překladu znamená smíšená bojová umění. Lidi vždy zajímalo, co je lepší, jestli box, kickbox, karate, judo či wrestling. A v Americe přišli s tím, že začali porovnávat různé zápasníky a bojovníky, až se z toho vyvinul samostatný sport, kde můžete boxovat, kopat, můžete se pokusit hodit soupeře na zem.
Takže se může všechno skoro?
Skoro všechno. Ale různých omezení a pravidel, je tam také hodně.
V oktagonu porovnáváme dovednosti, není to o bezhlavém mlácení. Nejlepší jsou ti, kteří umí od každého něco, takový desetiboj.
David Dvořák, zápasník MMA
Co třeba takový bojovník MMA vyloženě nesmí?
Nesmí se všechny rány pod pás, údery do očí, chytat za pusu, za nos a podobné věci. Nesmí se rány do zátylku, do páteře, dejme tomu, když soupeř leží na zemi, tak se nesmí do něj kopnout.
Také ring je trošičku jiný, není to obdélník ani čtverec, ale je to oktagon.
Přesně tak, je to osmihranná klec.
Tam jste se svým soupeřem zavřeni a bijete se.
Je to tak, jsme tam se soupeřem a rozhodčím.
Čtěte také
Ale na tohle možná musí být člověk trochu tvrďák od přírody, ne? Vy se ale usmíváte, jste jemný a chytrý kluk. Vůbec si vás nedokážu představit v té kleci, jako zabijáka nebo drsňáka. Aspoň tak na mě působíte.
Já drsňák ani zabiják rozhodně nejsem. Sport beru jen čistě ze sportovního hlediska. V tom oktagonu potom člověk jen porovnává své sportovní dovednosti s někým jiným. Už dávno to není o bezhlavém mlácení.
Co to ale tedy je?
Je to sport, kdy se snažím donutit svého soupeře vzdát. Kdybych to řekl jednoduše, tak pokud bych byl špatný boxer ale dobrý judista, tak za ten zápas nemusím dát ani jeden jediný úder. Pokud se mi podaří soupeře hodit na zem, tam ho nějakým způsobem podržet a potom třeba upáčit ruku, že by ho to bolelo, tak on to zaplácá a vzdá. Tak bych zápas vyhrál.
Kdybychom to shrnuli, tak je to o síle, o taktice, o vytrvalosti, o chytrosti. Zkrátka kdo toho víc vydrží?
Podle mě je to především o všestrannosti. Nejlepší jsou ti zápasníci, kteří umí od každého něco, takový atletický desetiboj, kdybych to měl k něčemu přirovnat.
Tak jsme vysvětlili, co to jsou zápasy MMA. Teď ještě upřesněme další zkratku, a to je to UFC.
Je to zkratka organizace Ultimate Fighting Championship. Jde o nejvyšší ligu zápasníků MMA. Těch organizací je všude po světě spousta, ale UFC je nejslavnější. Zase, kdybych to přirovnal k něčemu, co skoro všichni znají, tak je to Liga mistrů ve fotbale nebo NHL či NBA v Americe. Na stejné úrovni.
A teď jste tedy mezi nejlepšími na světě.
Přesně tak, tam jsem teď kolem desátého místa.
Což jistě muselo také dát velkou práci, než jste se dostal na světový vrchol. Já o vás ale také vím, že jako kluk jste zpíval a hrál šachy, je to tak?
Je to tak, absolutně nic jsem nevěděl o bojových sportech. Poprvé jsem si vyzkoušel bojový sport až někdy v 17 letech, do té doby jsem hrál šachy. Nicméně potom jsem se k tomu dostal, vyzkoušel a bavilo mě to. Po 11 letech jsme se dostal do vysněného UFC.
Ale ono to bylo snad až napodruhé? Poprvé jste to odmítnul, když vás tam lákali a zvali.
Bohužel, je to smutné, když tam člověk hrozně moc chce, ale pak dostane nabídku, kdy oni chtěli, abych šel do vyšší váhové kategorie, která je o dost větší, než jsem já. Znám ty kluky, vím, jak se perou, tam by moje šance uspět byly hrozně malé. Tak jsme s týmem věřili, že přijde šance do mé váhové kategorie, která měla v té době docela problémy, uvažovalo se o tom, že ji zruší.
Čtěte také
Co to je za váhovou kategorii?
Fly weight, muší váha do 57 kg. Musím mít 57 kilogramů nebo méně. Normálně mám tak 64 nebo 62 kilo. Takže před zápasem drasticky hubnu. Není to úplně nejlepší, někdo ovšem shazuje ještě víc. Já teď mám váhu tak nízko, že shodím maximálně nějakých 8 kilo, což je opravdu hodně málo.
A zatím vše zdravotně v pořádku?
Zatím ano, stále funguji, takže je to dobré.
Co bolest? Protože to je možná také limitní záležitost, která hodně lidi ovlivňuje. Vstupujete do oktagonu, do té klece, a víte, že schytáte ránu.
V oktagonu žádná bolest není. Tam jsem ji sám popravdě nezažil. Protože díky adrenalinu, který tam do člověka vlítne, vůbec nic necítíte. Ano, 5 minut po zápase už vás to bolí, ale v samotném zápase nic. Opravdu, vůbec nic.
Asi byste u tohoto sportu jinak nebyl, kdyby vše bolelo od začátku?
Bylo by to asi nepříjemné, ale ono se to zdá. Když má člověk rukavice, tak jsou to takové tupé údery. Bolí to prostě až potom.
To je i moje zbraň, lidé vidí obyčejného kluka, který je milý a usměvavý, ale pak vleze do klece, přecvakne se čudlík a změní se to.
David Dvořák, zápasník MMA
Psychika tam hraje také nějakou roli?
Psychika je hrozně moc důležitá, jsou lidé, který na tu svou psychiku prohrávají, psychicky se před zápasem sesypou. Ale já se veřejně prezentuji takový, jaký doopravdy jsem, protože bych pak nemohl přijít před svou rodinu, aby si řekli, že jsem při zápase někdo jiný. A myslím si, že to je možná i moje zbraň, že prostě vidí obyčejného kluka, který je milý a usměvavý, ale pak vleze do klece, přecvakne se čudlík a změní se to.
Ve světě MMA se také točí, když to řeknu lidově, velké prachy.
Tak tam já tedy nejsem, třeba jednou ano, ale aktuálně můj pobyt v UFC vůbec není na to, abych si tam něco vydělal. Protože tam jsou tak velké daně a člověk vrazí spoustu peněz do přípravy, takže tři čtvrtiny výplaty prostě ztratí a zbyde mu něco málo. To už musí být lidi opravdu na hodně vysoké úrovni a známí. Jsou jiné organizace, které ve světě dávají daleko větší peníze než UFC. Ale UFC je o prestiži, o tom, být ten nejlepší na planetě. Proto tam všichni chtějí.
A jeden z těch nejlepších na naší planetě tady byl dnes s námi. Davide, co vás čeká v nejbližší době, bude nějaký velký zápas?
Teď mě čeká třetí zápas, který bude 22. května v Las Vegas. Hrozně se na to těším a věřím, že mně budou lidi fandit a sledovat.
David Dvořák, česká jednička a aktuálně světová desítka v zápasech MMA. Jsme moc hrdí, že jste z Hradce Králové.
Moc děkuji, na shledanou.
Související
-
Box jsou výzvy. Z hecu se Luboš Velecký vrátil po 4 letech do ringu a je mistrem republiky
Dnes se podíváme do boxerského ringu, kde většinou padají hodně tvrdé rány, ale kde se také rodí úžasné úspěchy a příběhy. Jako je i příběh Luboše Veleckého z Trutnova.
-
Má svaly a nepotřebuje čáry. Martin Mikeš je dvojnásobným...
Žák VOŠ a SPŠ stavební architekta Jana Letzela v Náchodě Martin Mikeš se stal nedávno v Trutnově mistrem světa v bench-pressu v kategorii dorostenců.
-
Hrozně rád pomáhám lidem. Říká mistr Evropy v benchpressu, hradecký policista Patrik Till
Celých 200 kilogramů dokázal zvednout na mistrovství Evropy ve francouzském Nancy nstržm. Patrik Till, občanským povoláním policista. Zlato v benchpressu získal už podruhé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.