Talentovaný šachista je novodobým gladiátorem. David Dvořák, sedm let neporažený zápasník MMA
Český rozhlas Hradec Králové se dnes bude věnovat sportu, konkrétně zápasům MMA, což je poměrně mladá záležitost, ale i u nás v poslední době hodně sledovaná. O smíšených bojových uměních si popovídáme s Davidem Dvořákem, zápasníkem z Hradce Králové, který už patří k evropské špičce.
Nejdřív musíme trochu popsat o co přesně se jedná. Protože ne každý asi sleduje zápasy MMA. Jedná se o poměrně mladý sport.
Přesně tak, je to mladý sport, má zhruba 25 let. Lidem vždy šlo o to zjistit, který bojový sport je vlastně nejlepší. Tak postavili proti sobě kdysi dávno džudistu proti boxerovi, thajský boxer bojoval proti jiu-jitsu zápasníkovi a nakonec se z toho vyvinul jednotný sport. Je to moderní desetiboj bojových sportů a zaštiťuje všechny bojové sporty dohromady. A tvoří to samostatný sport.
Musíme také říci, že v tomto sportu je to docela o dost tvrdých ranách, ne?
Občas je to o dost tvrdých ranách, ale podle mě to není tak tvrdé jako třeba thajský box. Protože tady se jde hodně i do juda, hodně se bojuje i poziční boj na zemi. Je to hodně o přemýšlení. Takže podle mě to není až zase tak tvrdé.
Ale obličeje máte poněkud jiné, když potom odcházíte z ringu.
To dost často máme.
Snažím se dělat maximum pro to, abych vyhrál. Trénuji dvakrát, třikrát denně, obětoval jsem tomu opravdu všechno. A jdu si za svým snem.
David Dvořák, zápasník MMA z Hradce Králové
Jaká zranění se u tohoto sportu nejvíc stávají? Co vám se nejhoršího stalo?
Většinou to jsou jen nějaké modřiny a boule, občas nějaká tržná rána na obličeji. Ale já osobně jsem ze zápasu zatím neměl nikdy nic vážného.
Vy jste někde řekl, že například bikeři jsou na tom mnohdy hůře, že to je možná daleko nebezpečnější sport.
Přesně tak, mamka například jezdí na koni, a to jen rekreačně, a už byla několikrát sešroubovaná. Takže to je podle mě daleko horší.
Jak jste se k zápasům MMA dostal, kdy vás to chytlo? Vám je 26 let a tomuto sportu 25, tak jste skoro stejně staří.
Já jsem s tím začal tak trochu zajímavé, protože jsem tady na Sokole dříve hrál dlouhou dobu šachy, aktivně asi zhruba do 16 let. A ve stejné budově bylo právě ono MMA a jednou jsem se tam šel podívat a už jsem zůstal. Hned mě to chytlo. Ale začal jsem v 17 letech, tedy poměrně pozdě.
Vy jste dokonce jako kluk prý i zpíval.
Je to tak. Když jsem byl malý, tak jsem zpíval, ale tuhle kariéru už mám dávno za sebou.
Co na to říkali rodiče, když se z nadějného šachisty stal najednou zápasník?
Ze začátku z toho byli zklamaní, vůbec se jim to nelíbilo. Viděli ten sport, viděli nějaká videa, která nebyly úplně moc pro tento sport povzbudivá. Ale zhruba po půl roce, když jsem vyhrál mistrovství republiky, tak mi začali fandit a řekli, že v tom asi něco bude, že mám potenciál.
Takže vám drží palce a fandí rodiče.
Drží palce, mamka s tátou jezdí na zápasy, takže mi fandí.
Co je všechno dovoleno v ringu? Ono se tomu vlastně neříká ring, je to oktagon. Osmiúhelník.
Ano, je to klec.
Tedy co je všechno dovoleno v kleci dělat?
Asi bude lepší říct, co je zakázáno. Zakázány jsou údery do očí, samozřejmě pod pás, do páteře, do zátylku hlavy. Zápasník se nesmí držet klece, nesmíme kopat zápasníka, který leží na zemi do hlavy. Jinak jsou povolené všemožný údery, kopy, údery lokty, koleny, judistické chvaty, škrcení.
Taková komplexní záležitost. S přísnými pravidly.
Tak. Všechny bojové sporty dohromady. Vždy tam je rozhodčí, který dohlíží na pravidla a napomíná zápasníky. A když je potřeba, strhává body.
A zápas končí v jakém momentě?
Tak zápas končí vzdáním soupeře nebo na body. Nebo se může stát technické K.O., ale to ukončí rozhodčí. A na body skončí zápas po třech kolech po pěti minutách.
Box jsou výzvy. Z hecu se Luboš Velecký vrátil po 4 letech do ringu a je mistrem republiky
Dnes se společně s naším hostem podíváme do boxerského ringu, kde většinou padají hodně tvrdé rány, ale kde se také rodí úžasné úspěchy a příběhy. Jako je i příběh Luboše Veleckého z Trutnova, trojnásobného účastníka světových šampionátů a také sedminásobného mistra České republiky.
Pohled veřejnosti na tento sport se hodně změnil. Dříve to bylo tak, že vás možná považovali lidé za mlátící se chuligány.
Ještě tak dva, tři roky zpátky, to takto opravdu bylo. Ale teď je obrovský boom, zejména u nás. Už se to bere jako plnohodnotný sport, lidé si zápasníků váží a chodí se na utkání dívat.
Davide, vy jste ale střízlík. Nejste žádný obr, kterého by se člověk na první pohled bál. Kolik měříte?
Měřím 167 centimetrů. Normální váhu mám kolem 65 kilogramů, ale zápasím do 57 kilo. Takže musím hubnout. Dost často mi lidé říkají, v televizi vypadáte daleko větší, ale bohužel. Jsou zklamaní. Do zápasů tedy shazuji váhu, většinou kolem osmi kilogramů, maximálně 10 kilo shazuji. Kolem tří týdnů to shazuji.
Za tři týdny osm kilo?
Za tři týdny a není to dieta, která by seděla každému, kdo by chtěl shazovat. Je to dost na hlavu. Čtyři, pět kilo zhubnu klasickou dietou, upravím stravu, méně sacharidů, hodně zeleniny, méně ovoce, žádné McDonald's a tyto věci. A zbytek je vodou. Každý zápasník to dělá jinak, někdo odvodňuje v sauně, někdo ve vaně. Ale poslední tři kila se hubnou jen vodou.
Jako horkou vodou?
Tak, buď se leží ve vaně, nebo v sauně. A funguje to. Bohužel je to jen voda, že to nejde jinam.
Tuk odstraníte prostě tím, že hodně cvičíte a posilujete.
Tak, hodně tréninku, upraví se hlavně strava. Žádné hamburgery, mouka, sladkosti. Tyto věci jdou úplně mimo.
Co vás čeká Davide v nejbližší době? Musíme také ještě říct, že vy jste v posledních letech všechny zápasy vyhrál.
Je to tak, posledních sedm let jsem neporažený. A zní to moc hezky, tedy. Teď mě čeká zápas 6. dubna v Liberci na Night of Warriors, tam se moc těším, to bude skvělá gala show. A potom uvidíme. Doufám, že konečně vyjde můj vysněný svět a posuneme se někam dál.
Kolikátý jste v evropském žebříčku?
V Evropě jsem byl kolem 15. místa a ve světovém žebříčku jsem byl naposledy 49. na světě.
Sedm let jste tedy neprohrál. Jak je to možné? To jsou slabí soupeři nebo?
Neřekl bych, že úplně slabí soupeři. Ale hodně věcí jsme změnili, začali jsme nad tím víc přemýšlet, už to beru čistě jako profesionál. Snažím se dělat maximum pro to, abych vyhrál. Trénuji dvakrát, třikrát denně, obětoval jsem tomu opravdu všechno. A vím, že ještě obětuji. Jdu si za svým snem a věřím, že to bude pokračovat dál klidně i dalších sedm let.
Držíme vám palce. Mimochodem, v kolika letech odcházejí zápasníci MMA do důchodu? Už jste nad tím přemýšlel?
Už jsem i nad tím přemýšlel. Je to hodně individuální, jde o zdraví těch lidí, jak se kdo cítí. Ale většinou do těch 34, 35 let, by to bylo reálné. Tak to mám ještě dost času.
Ať tedy do toho zápasnického důchodu ještě hodně vyhrajete.
Děkuji. Na shledanou.
Související
-
Má svaly a nepotřebuje čáry. Martin Mikeš je dvojnásobným...
Žák VOŠ a SPŠ stavební architekta Jana Letzela v Náchodě Martin Mikeš se stal nedávno v Trutnově mistrem světa v bench-pressu v kategorii dorostenců.
-
Hrozně rád pomáhám lidem. Říká mistr Evropy v benchpressu, hradecký policista Patrik Till
Celých 200 kilogramů dokázal zvednout na mistrovství Evropy ve francouzském Nancy nstržm. Patrik Till, občanským povoláním policista. Zlato v benchpressu získal už podruhé.
-
Úpice vychovala mistra světa v silovém trojboji. On teď podporu vrací městu jako starosta
Postupně vám představuje nové nebo staronové starosty, kteří v našich městech a obcích po komunálních volbách usedli do svých křesel na radnicích a obecních úřadech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
