Při Mezinárodním mistrovství ČR v historickém lyžování nešlo o čas a umístění, ale spíš o zábavu

„Zdendo, neboj se, už se na tebe všichni koukají!“ Znělo z amplionů. Na svahu šlo především o zábavu. Ti, kteří propadli historickému lyžování, a tu a tam se se svými jasanovými lyžemi, a především dobrou náladou, sejdou, se už většinou velmi dobře znají.

Čtěte také

Dřevěné lyže nejsou minulost, ale budoucnost! O tom jsou přesvědčeni výrobci jasanek z Orlických hor

„Zdenda, říká, že hodí trojitou roznožku. Tak uvidíme, jestli si to pamatuje!“ Pořadatelé Mezinárodního mistrovství ČR v historickém lyžování v Olešnici v Orlických horách tentokrát rozdali přes 100 startovních čísel, i když někteří závodníci, při pohledu na poměrně prudký svah a ledový povrch, potom raději nestartovali.

„Doufali jsme v něco podobného. Protože meteorologové hlásili pěkné počasí, věřili jsme, že se tady sejde velké množství lidí. Byl tu také covid před několika lety a teď se to konečně sešlo a může tu být tolika národa,“ říká jeden z organizátorů a pořadatelů akce Michal Martinek.

A počasí si pochvaloval i jeden Zdeněk, jeden ze startujících, z Božího Daru na Karlovarsku. „Už jsme tady pojedenácté a pokaždé byly velké mrazy. A to se vám tedy opravdu na svah moc nechce. A trať byla vždy vážně ledová, protože byl jen umělý sníh.“

O výsledný čas ani o výsledky primárně ale nešlo. I když se akce jmenovala Mezinárodní mistrovství České republiky v historickém lyžování. „Pro nás je to svátek. Hlavně sjet dolů a přežít,“ usmíval se s trochou nadsázky další Zdeněk mezi lyžaři, tentokrát z Beskyd.

Někteří se na svah postavili s replikami historických lyží, další nazuli skutečně historické, více než sto let staré kousky z jasanového dřeva. Někteří se s ohledem na lyže nepouštěli do žádných složitějších kousků.

Čtěte také

Na „jasankách“ do světa. Truhláři z podhůří Orlických hor mají lyžařskou sezónu doslova po celý rok

Ale Zdeněk z Božího Daru se ničím svazovat nenechal. „Já už jsem třeba dvoje staré lyže zlomil. Prostě jezdíte a jezdíte, pak si zase vezmete jiné. Po půdách zbylo tolik starých lyží a my jsme z Krušných hor, kde je jich opravdu hodně. Tak prostě jezdíte a občas se stane, že prostě něco zlomíte.“

Jestli vás třeba také láká zkusit si vázání s volnou patou a v kožených botách sjet nějaký ten svah, tak vás tato parta ráda přijme.

Potvrzují to slova Michala Martinka. „Určitě. Kdokoliv je vítán. Není třeba splňovat žádné normy ani kvalifikace. Stačí, když bude člověk dostatečně dobře vybaven a oblečen.“

Akcí podobných této se přitom v České republice a ve střední Evropě koná každý rok hned několik.