Před 85 lety, 15. března 1939, začala německá okupace státu. O den později byl vyhlášen protektorát

Co se tedy přesně před těmi 85 lety v noci ze 14. na 15. března odehrálo?
Ony dramatické události začaly už 14. března 1939 přes den, kdy slovenský sněm vyhlásil samostatný Slovenský štát v čele s Josefem Tisem, samozřejmě se souhlasem třetí říše. A rozjelo se obrovské úsilí například maďarské armády, která anektovala Podkarpatskou Rus. Prezident Emil Hácha jel vyjednávat s Hitlerem o situaci týkající se Slovenska a také, co bude se zbytkem československého okleštěného území.

Zdeňka Kulhavá ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tehdejší prezident Emil Hácha prý dostal okamžité pozvání do Berlína v pravé poledne 14. března, tedy skoro ve stejnou dobu, co Slovensko vyhlásilo samostatnost. Je to tak?
Ano. V podstatě to byla součást promyšleného plánu Adolfa Hitlera, jakým způsobem pokračovat v jednáních, kdy se měl Emil Hácha dokonce dostavit letecky. Ale jeho zdravotní stav to neumožňoval, takže musel zvolit pozemní cestou, jel vlakem, což trvalo déle, než původně Hitler zamýšlel.

V časných ranních hodinách 15. března byla vojska Wehrmachtu připravena vstoupit na území Československé republiky.
PhDr. Zdeňka Kulhavá, historička Muzea východních Čech v Hradci Králové

Do Berlína Emil Hácha tenkrát dorazil kolem desáté hodiny večer, ale Hitler ho přijal až po půlnoci, tedy až 15. března. Bylo podle vás už jasné, proč jej tak narychlo do Berlína pozvali?
Pravděpodobně když Emil Hácha odjížděl do Berlína, tak předpokládal, že ještě je nějaký prostor pro jednání. A doufal, že tak jako Slovákům byla přislíbena autonomie a nepřítomnost německého vojska na jeho území, ve stejném duchu by mohl vést jednání v Berlíně. Bohužel opravdu netušil, co ho tam čeká.

Čtěte také

Před 80 lety byl nad Československem vyřčen ortel. Temné kapitoly historie si musíme připomínat

A co ho tam tedy čekalo?
Adolf Hitler ho schválně nechal čekat, aby vzrostlo napětí v rámci toho jednání. A když začal Emil Hácha vést jednání, tak jej Adolf Hitler utnul a rovnou ho začal nátlakovým způsobem nutit k tomu, aby se Čechy podrobily třetí říši.

Je také známo, že Emil Hácha prodělal oné osudné noci infarkt nebo těžký srdeční záchvat, když měl podepsat předložené memorandum o tom, že vstup vojsk není agresí, ale výsledkem vzájemné dohody. To už byly německé jednotky připraveny na hranicích, když došlo k podpisu prohlášení v Berlíně v noci ze 14. na 15. března.
Ano. Teď už se pohybujeme v časných ranních hodinách 15. března, kdy byla vojska Wehrmachtu připravena po obvodu původní Československé republiky vstoupit na naše území. On ho i právě Adolf Hitler tímto způsobem vydíral, že jakmile by nepodepsal memorandum, tak vojska okamžitě zakročí a vojensky si náš národ podrobí tak jako tak.

Dokážete si představit, jak asi tenkrát Emilu Háchovi bylo?
Myslím si, že ta úzkost, kterou pociťoval, musela být nezměrná.

Lidé se k ozbrojeným atakům neodvážili, nesouhlas vyjadřovali nošením trikolóry nebo pěstmi hrozili projíždějícím vojskům.
PhDr. Zdeňka Kulhavá, historička Muzea východních Čech v Hradci Králové

Když pak první německé jednotky před 85 lety překročily naše státní hranice, jak na to reagovali lidé?
Národ byl opravdu zaskočen, včetně politické reprezentace. Již prezident Emil Hácha vybízel československou vládu, aby informovala veřejnost k zachování veškerého klidu a pokoje, protože se opravdu báli masakru. Přičemž lidé se zpravidla k ozbrojeným atakům neodvážili, nesouhlas vyjadřovali například tím, že nosili trikolóru. Nebo, jak je patrné z dobových fotografií, pěstmi hrozili projíždějícím vojskům Wehrmachtu či zpívali národní písně, včetně státní hymny.

Čtěte také

Druhá republika ve východních Čechách? Protektorát byl pracovní kolonií Velkoněmecké říše

Vše šlo velmi rychle. První jednotky prý dorazily do Prahy v půl deváté ráno.
Obsazení Československa bylo samozřejmě dobře promyšlené. Německé jednotky byly rozmístěny v pohraničí tak, aby mohly obklíčit a obsadit ta nejdůležitější strategická místa, což třeba bylo i letiště a vlakové nádraží v Hradci Králové, a také pro manifestaci toho významu Velké náměstí.

Zajímavé určitě bylo i to, že když prezident Hácha 15. března v odpoledních hodinách dorazil vlakem z Berlína do Prahy, tak Adolf Hitler už byl v Praze.
To byla další součást jeho plánu, zostudit národ a ponížit Emila Háchu v tom, že on jako imperátor vítal prezidenta v podstatě tehdy ještě svrchovaného státu na Pražském hradě.

Počátek okupace 1939|foto:Muzeum východních Čech Hradec Králové

Ovšem našli se i někteří, kteří se nechtěli podrobit a postavili se Hitlerovi na odpor. Protože především vojáci vše museli velmi špatně nést.
Ano, z hlediska vojska můžeme připomenout například odpor v Místku, kdy se třetí prapor 8. slezského pluku vojensky postavil Wehrmachtu a došlo tam dokonce ke ztrátám na životech, které převládaly na německé straně. Na české straně to byli dva důstojníci, kteří tam zemřeli. O dalších větších šarvátkách se neví.

Bohužel události nejen v Evropě, ale i ve světě, mohou analogicky v mnohém připomínat situaci, která u nás před 85 lety panovala.
PhDr. Zdeňka Kulhavá, historička Muzea východních Čech v Hradci Králové

Protektorát Čechy a Moravy byl pak vyhlášen o den později, tedy 16. března?
Ano, 16. března Adolf Hitler vydal prohlášení o protektorátu Čechy a Morava.

A tím byl tenkrát náš osud zpečetěn. Kdy se začalo zatýkat a popravovat?
Bylo to hned v prvních dnech po okupaci. Pro Němce bylo samozřejmě důležité si hned z začátku zjednat pořádek, takže významné osobnosti v politickém spektru byly zatýkány v podstatě bezprostředně, také se setkáváme se značnou vlnou emigrace, která byla ještě reálná.

Čtěte také

Kroniky zachytily nejistotu lidí, co bude dál. Tragický 15. březen 1939 na východě Čech

Jak probíhala okupace u nás na východě Čech? Máte k tomu i nějaké artefakty v Muzeu východních Čech v Hradci Králové?
U nás v muzeu máme velice zajímavou dokumentaci fotografickou, na základě níž si můžeme rekonstruovat, jak probíhalo třeba obsazování nejen Hradce Králové, ale i celého regionu. Dále máme agitační plakáty a také je velice zajímavá dobová satira, která se šířila mezi lidmi ilegálně. Jednalo se třeba o protiokupační básně, protihitlerovská poezie atd. V tuto chvíli máme vše v depozitáři, připravujeme koncept výstavy, která by se měla zaměřovat na klíčové události 20. století. Tam bychom chtěli tyto artefakty veřejnosti připomenout.

Je taková doba, kdy je nutné si stále připomínat to, co se dělo před 85 lety před druhou světovou válkou.
Je to tak. Bohužel události nejen v Evropě, ale i ve světě, mohou analogicky v mnohém připomínat situaci, která u nás před 85 lety panovala.

Druhá republika 1938|foto:Archív Tomáše Klementa

Říká PhDr. Zdeňka Kulhavá, historička Muzea východních Čech v Hradci Králové. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.