Pokorně hrdá Češka z Česka. Blogerka Jana Jakusová ale ví, že hrdá by byla na jakoukoliv národnost

Blogerka Jana Jakusová aneb Češka z Česka hovoří v naší radioporadně na téma: tradiční česká kuchyně. Naše kuchyně není jen svíčková a knedlo-vepřo-zelo.

Jana Jakusová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kolik lidí podle vás hrdě řekne a zdůrazní jsem Čech z Česka.
Moc bych si přála, když to takto někdo hrdě zdůrazní, aby to vnímal i s přirozenou a pokornou hrdostí. A někdy mi přijde, když někdo moc křičí, že je Čech, tak si třeba myslí, že je lepší než ostatní národnosti. A to určitě není cíl mého blogu. Já bych chtěla ukázat to hezké, zaměřovat se na to pozitivní, ale vnímat i negativní věci. Já osobně bych byla hrdá, ať bych byla jakékoliv národnosti.

Když někdo moc křičí jsem Čech, tak si třeba myslí, že je lepší než ostatní národnosti. To není cíl mého blogu, chci ukázat to pozitivní.
Jana Jakusová, blogerka

Takže je to i o toleranci a všeobecné lidskosti. Jak vás napadlo, že začnete propagovat lokální jídlo, kulturu, přírodu, památky a tradice?
Nápad vznikl před více než sedmi lety, tedy v době, kdy vznikaly blogy. Ovšem většinou se blogeři zaměřovali na super potraviny ze zahraničí a zahraniční recepty. Neříkám, že by to bylo špatně, ale přišlo mi škoda, že se zapomíná na naše skvělé potraviny a tradiční jídla, která jsou v našich končinách běžná. A také jsem si všimla při cestách do zahraničí tamní přirozené hrdosti a to nejen například v době sportovního zápasu. Když se Itala zeptáte, co má rád na Itálii, jaká je italská kuchyně, tak vám bude nejspíš se zápalem vyprávět o tiramisu, lasagních a pizze. A přitom to také nejsou úplně lehká a dietní jídla.

8 fotografií

Ale když se řekne česká kuchyně, tak jsou to vážně těžká omáčková jídla. Vy tam ovšem vidíte nějaký další potenciál.
Pátrala jsem, protože mne to zajímalo. Mám ráda staré časy, tak jsem věděla, že vše se vyvíjí, tedy i kuchyně. Teď máme knedlík, nějakou omáčku a maso, což je česká kuchyně. Ale zapátráte dál do minulosti, tak jsou to často třeba i postní jídla, z luštěnin, bez masa. Tedy recepty ze surovin, které jsou nám vlastní.

Čtěte také

Při sběru bylinek použijte staré indiánské pravidlo. Prozradí vám ho bylinkářka Radka Svatošová

Hodně se věnujete i bylinkám a s těmi se dá určitě v kuchyni kouzlit.
Ano, k české kuchyni patří jistě majoránka, to je takové naše běžné koření. Jakmile začalo jaro, tak naši předci vyrazili do luk a sbírali bylinky, já to tak dělám už několik let. Rodina se mi vždy směje, že jdu spásat trávník. Protože jak vykouknou pampelišky, sedmikrásky, popenec, řebříček, tak si je natrhám. A pochutnáváme si na nich buď v nějakém salátu nebo na chlebu s pomazánkou.

Kde jste čerpala inspiraci a kde byste doporučila hledat i ostatním?
Inspiraci čerpám jednak z okolí, třeba když se bavíme o tradicích, ráda si o nich povídám s babičkou. Jaké to bylo, když ona byla ještě holka. I s kamarády se o těchto věcech bavíme, co slyšeli od praprarodičů. A pak další výborná věc jsou knížky. Ráda listuji současnými i staršími knihami, kde se také dozvíte spoustu zajímavých informací.

Bramborové taštičky s povidly|foto:archiv Jany Jakusové

Tak kdybychom měli posluchačům poradit něco typicky východočeského?
Pocházím od Chrudimi, tak zmíním východočeský recept, který jsem ještě nedávno neznala. Jsou to kapsičky z bramborového těsta plněné povidly. Na to se dá ještě osmažená strouhanka, polijí se máslem a posypou opraženými ořechy. Už jsem to vyzkoušela a můžu říct, že to je hutnější jídlo, ale moc dobré.

Jana Jakusová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavly Kindernayovou s pokorně hrdou Češkou z Česka, blogerkou Janou Jakusovou, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.