Petr Voldán: Vystřelím tě na Měsíc

Vystřelím tě na měsíc! Přesně tak mi vyhrožovala babička, když naše dětské dovádění přerůstalo meze, které byla ochotna tolerovat. To ovšem ještě zdaleka nemohla tušit, že se to nakonec podaří dospělým chlapům nikoli za trest, ale - no vlastně za odměnu. Protože být vystřelen v expedici na Měsíc a navíc třeba tím, kdo poprvé vstoupí na jeho povrch, to vskutku je velký skok pro lidstvo. Jakkoli je jinak lidský krok pár desítek centimetrů krátký.

Tragédie mise Apollo 1: „Ti, kdo měli být na Měsíci první, uhořeli,“ připomíná astronom Veselý

• Upravit
• Smazat

16. července, přesně před 50 lety, zaburácely startovací motory do té doby největší kosmické rakety Saturn V na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě v USA, aby se tak započalo možná největší vesmírné dobrodružství, které zatím člověk podnikl. O něm si dnes budeme povídat s astronomem Janem Veselým. 

Mimochodem, už nejen moje babička ale mohla mít povědomost o “Cestě na Měsíc”. A nemá to nic společného s nějakými předtuchami nebo jasnovidectvím. Málokdo ví, že už v roce 1902 spatřil světlo světa němý film, který ale nespatřilo až tak moc diváků, a ten se jmenoval právě “Cesta na Měsíc”. Říkali mu celovečerní, což na tehdejší skromná filmová měřítka představovalo celých 14 minut černobílých obrázků, kterým se později dostalo ručního kolorováni. Film byl navíc považován za první vědeckofantastický a také první, který byl prý natočen se scénářem. A na Měsíc se v něm vydali cestující v kapsli, vystřelené z obrovského kanónu.

K příběhům o Měsíci se prostě hodí prvenství, ať už to byla filmová fantazie z počátků kinematografie, nebo skutečná cesta před padesáti lety. To mnozí obyvatelé té naší planety zjistili, že se k Měsíci dá nejen doletět, ale i si na něj skočit a zároveň, že Armstrong nemusí být jen legendární jazzový trumpetista a zpěvák nebo dopingový cyklistický „průšvihář“.

Trojlístek známých Armstrongů už navždycky bude tvořit Louis, Lancem i astronaut Neil

Jsem zvědav, když si právě připomínáme legendární událost prvních kroků člověka na Měsíci, kdy si ty procházky po Luně, jak přirozenou družici naší matičky Země poeticky nazývají básníci, zase zopakujeme. Tedy jako lidstvo pochopitelně. Už nám to od poslední expedice nějak dlouho trvá.

Zatmění Měsíce těsně nad obzorem Země|foto: Fotobanka Pixabay

Sedmačtyřicet let se zabýváme například nesmyslným utrácením kolosálních financí za zbraňové systémy, místo abychom si raději třeba plnili sny o vycházkách po Měsíci. Utopické myšlenky? A jaké jiné vás napadnou o letním večeru při pohledu na Lunu? Ale teď už pohodový pátek i celý víkend.