Petr Voldán: Prázdniny a ty pravidla

Pravidla českého pravopisu
Pravidla českého pravopisu

Prázdniny - sen každého školáka, nastaly právě dnes po včerejším pololetním vysvědčení. Někde možná s dozvuky nad výsledky za půl roku, jinde s čistou hlavou. Každopádně ale je minimálně den školního volna i tam, kde hned nenavazují prázdniny jarní hned příští týden. 

Vlasta Burian měl prý prohlásit, že "Ve škole života není prázdnin, ani svátků ani nedělí", nicméně volný den po vysvědčení po prvním pololetí nového školního roku určitě školáci vítají. A přejme jim ho, i když si často myslíme, že by mohli být aktivnější, že nejsou slušní jak by se slušelo, že moc visí na telefonech nebo počítačích.

Buďme ale objektivní - starší generace má vždycky pocit, že ta nová je horší. Ale přiznejme si - kolikrát týdně třeba otravujete děti prosbami o pomoc, když jste ve slepé uličce počítačové gramotnosti? Když si nevíte rady s chytrým telefonem a ten váš školák je v tu chvíli oním spásným "chytrolínem", který si poradí. A nebo, že to jsou často zrovna oni, kteří zareagují, když se vás cizinec ptá kudy kam.

Děti v malotřídce musejí často pracovat samostatně

Ti starší školáci se naopak zase asi dost diví, jak jsou dospělí nerozhodní v postojích, jak má vypadat naše školství a nechápou proč se pravidla pro jejich učení stále mění, proč nevíme, jestli potřebujeme víc vysokoškoláků nebo šikovných a přiměřeně vzdělaných řemeslníků. A nebo jaká - a proč - má být maturita. Stejně tak, jako po nich chceme slušné chování a přitom jsme hulváty v politice, na silnicích, na úřadech.

Nejsem zrovna přívrženec změkčování pravidel pro výuku, včetně pravopisu například. Ale co si asi říkají školáci, když - možná spíš náhodně, protože zpravodajství a debaty v médiích zrovna nejsou jejich oblíbenou disciplínou - slyší bývalou ministryni školství a dnes poslankyni, jak říká - "ty pravidla". A to hned několikrát jí nevyšla ani shoda podmětu s přísudkem. Inu stane se, i kovářova kobyla přece občas chodí bosa.

Nezapomínejme tedy, že i my jsme byli školáky. A na druhou stranu, že pro ty současné nemusíme být vždycky nejlepším příkladem. To všechno je realita, to všechno je život, který podle jednoho z výroků prý utíká, jako ty prázdniny. Nejdřív pomalu a pak stále rychleji. A tak už - nejen školákům - příjemný pátek i celý víkend.