Petr Voldán: Čemu se divíme
Sprejerské téma není na našich rozhlasových vlnách ojedinělé. Tento týden jsme bohužel museli informovat o dalším “útoku”, ke kterému došlo tentokrát v Ústí nad Orlicí. Není to nové téma ani pro Petra Voldána a jeho dnešní glosu.
Čtěte také
Nelze popřít, že sprejeři opravdu dokázali některá místa svým specifickým výtvarným uměním pozvednout a zkrášlit. Temné kouty, šedivé nevzhledné stěny i štíty budov prokouknou po oživení zajímavě barevnými motivy. Respektované, často umělecky hodnotné projevy sprejerů známe i ze světa.
Ale pak máme slaboduché vandaly, mnohdy výtvarně nulové úrovně, kteří ve zbabělé anonymitě noci, schovaní do kapucí hrdinně ničí fasády, zastávky nebo vagony vlaků i metra. Některé čmáraniny jsou podpisem, jiné jen projevem chabé inteligence. Pokaždé ale odporným způsobem hyzdí města, štvou lidi, ničí majetek a stojí nás hromadu peněz.
Naposledy se nějaký “silák ducha” předvedl v Ústí nad Orlicí
Čtěte také
Kříže ani ne hákové na mnoha domech, včetně národní kulturní památky - Roškotova divadla, svědčí o pramalé inteligenci autora či autorů.
Je ironií, že v Ústí nad Orlicí v minulosti ve snaze omezit ničení majetku nabídli sprejerům legální plochy. V tamním podchodu se realizovalo v roce 2016 na dvacet zájemců z celé republiky a místo prokouklo.
Podobnou cestou jdou i jinde, připomenu Pardubice a další města. Potíž je, že legální plochu využijí hlavně skuteční sprejerští umělci. Kdežto hejskové a vandalové potřebují svoje ego - ve tmě obří a na veřejnosti prťavoučké, živit tajně.
Což je možná nápověda
Ve švýcarském Curychu například testují poplašné lampy, které se rozsvítí a blikáním signalizují, když akustické čidlo zjistí na zastávce zvuk protřepávaní sprejové barvy. Ve Švýcarsku se problémem asi zabývají vážně. A pak jsou země, kde tresty jsou nelítostně tvrdé a sprejeři si musí choutky čmárat na cizí majetek hodně rozmyslet.
To my se spoustu let hlavně divíme
A láteříme, děláme bu bu bu a většina případů mizí do ztracena. Jako nehorázné peníze z kapes rozezlených, bezmocných soukromníků nebo našich společných pokladen měst a obcí.
Vyhledávání pachatelů je bezzubé, a když už úspěšné, tresty legrační, pokud jsou. Navíc demotivující pro policisty, protože mají ty samé sprejery v akci znovu málem rychleji, než schnou jejich barvy. Dokud nám to opravdu nebude vadit a nebudeme chtít skutečně vandalismus účinně a promyšleně potírat, včetně přísných trestů, nezbude se zas a zas ptát - čemu se divíme?
Bohužel a tak už klidný pátek a celý víkend.
Související
-
Petr Voldán: Z čeho jsem vyrostl
Do dalšího roku jsme vkročili už v noci z úterý na středu, ale možná ještě tak nějak promýšlíte, jak si s tím rokem 2020 co nejlépe poradit. O tom je glosa Petra Voldána.
-
FOTOGALERIE: Sprejer opět řádil v Jičíně. Hyzdící dílo zanechal na sedmi objektech
Ve středu 10. července přijali policisté na lince 158 oznámení o sprejerství, kdy neznámý vandal barevným sprejem postříkal zeď prodejny v ulici Kosmonautů v Jičíně.
-
Petr Voldán: Vadí nevadí
Vadí nevadí může být nevinná dětská hra. A nebo také drsná zábava. V politice je to hra s voliči. Hrajeme vlastně všichni, ať chceme nebo ne. Soudí autor dnešní glosy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka