Pastinák = hvězda podzimní kuchyně. Zelenina s nešťastným osudem, ale také s mnohostranným použitím
Pastinák je dnešním tématem radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové. Jak ho využít, v čem spočívá jeho krása a chuť, proč bychom ho měli chtít na talíři, ale i na co si dát pozor? O téměř zapomenuté zelenině mluvíme se zahradní architektkou a také učitelkou Střední školy gastronomie a služeb v Hradci Králové Ing. Renatou Plašilovou.
Ve starověku pastináku dokonce připisovali afrodiziakální účinky. Dále je hodně sladký a obsahuje mnoho škrobu.
Ing. Renata Plašilová, učitelka Střední školy gastronomie a služeb v Hradci Králové
Říká se pastinák nebo pastiňák?
Myslím si, že nový název je pastinák a starší zní pastiňák. Ale oba dva můžeme použít. Je to v podstatě taková hvězda podzimní a zimní kuchyně. Protože má podobné vlastnosti a využití jako tykev, kterou jsme si už na podzim oblíbili. A pastinák má mnohostranné použití. I zajímavou historii.
Byl v gastronomii už několikrát zavržen, ale jeho používání je staré, až 3 000 let. Dokonce v archeologických nálezech starého Egypta, Řecka i Říma je pastinák úplně běžnou zeleninou.
A proč byl zavržen?
Měl nešťastný osud. Ve starověku pastináku dokonce připisovali afrodiziakální účinky. Dále je hodně sladký, obsahuje zvláštní cukry, fruktózy, oligosacharidy a rafinózu. A také hodně škrobu. Tady když přečká zimu, což na záhonech klidně dovede, tak se ještě více zesladí. Což využívali právě ve starověku, kde kromě medu mnoho sladidel nebylo.
Je rozdíl mezi petrželí a pastinákem. I když na první pohled se podobají. Pastinák má ale jemně nasládlou, až oříškovou vůni i chuť.
Ing. Renata Plašilová, učitelka Střední školy gastronomie a služeb v Hradci Králové
Jak bychom tedy popsali jeho chuť?
Je rozdíl mezi petrželí a pastinákem. I když na první pohled se hodně podobají. Ovšem po čichu je hned poznáte.
Čtěte také
Pastinák má totiž jemně nasládlou, až oříškovou vůni i chuť. To způsobují silice, které obsahuje. A jeho využití je mnohostranné. Můžeme jej používat nasladko i na slano. To je u něj geniální.
Pastinák se totiž už více podobá řepě, ta je také sladká. Pastinák je tedy mohutnější než petržel, baculatější a jeho kořen může být dlouhý až půl metru. A na špičce, kde dorůstá nať, roste petržel do takové pyramidy a pak tam má shluk listů, kdežto pastinák je zavalitý a zapuštěný, na špičce má prohlubeň, takzvaný val, a v tom rostou listy.
Rozdíl je také v barvě. Pastinák má nažloutlou, vanilkovou barvu. Zatímco petržel je čistě bílá.
Jak pastinák pěstovat a jak jej používat v kuchyni? Od Renaty Plašilové dostanete i různé recepty. Poslechněte si vše v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
