Ochranáři chtějí v okolí Šestajovic na Náchodsku obnovit víc než sto let starý závlahový systém

„Tohle je stará Metuje. Je vidět, že jeden z těch kanálů tady zničehonic končí a je ukončen troubami, které jakoby vedou do řeky," ukazuje ornitolog Břeněk Michálek jednu z částí závlahového systému z počátku minulého století. Jde o místo, kde voda ze soustavy kanálů podtékala pod jedním z ramen řeky Metuje.

Bagr vyhloubil tůně Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. Zlepšil tak podmínky pro ptáky

• Upravit
• Smazat

Ekologové mohli díky zimnímu počasí obnovit tůně v Ptačím parku Josefovské louky. Na podmáčené plochy poblíž Jaroměře mohou v tomto období vjet i s těžší technikou, která by jinak louky poničila. Systém tůní dává ptákům potravu a o to víc opeřenců mohou ornitologové v nivě Metuje pozorovat.

„Ty roury vedou do hloubky, jak do pekla. A vedou vlastně pod celou řekou až na druhou stranu," popisuje systém vybudovaný našimi předky a založený na spojitých nádobách.

O kus dál stojí miniaquadukt, tedy umělý vodní most. I přes ten kdysi tekla voda.
„Sem přichází onen hlavní nápustný kanál. A voda se dá vést buď na druhou stranu říčního koryta, nebo přes rameno staré Metuje na louky na levém břehu toku."

Právě u obce Šestajovice je podle ochranářů závlahový systém mimořádně zachovalý. Je sice zarostlý travou a jednotlivé části poznamenal zub času, přesto by ho mělo být možné obnovit.
„Máme základní představu, víme kde jsou nejdůležitější manipulační prvky závlahy, víme kde kanály potřebují pročištění a tak dále. Ale ty konkrétní kroky musíme rozhodnout až dnes."

V okolí Šestajovic na Náchodsku chtějí obnovit závlahový systém z počátku minulého století|foto: Václav Plecháček

Teď je nutné pro obnovu závlahového systému získat všechna povolení 

Proto na místo přijeli také zástupci Státního pozemkového úřadu, kteří systém zavlažování podporují. Jak ale upozorňuje mluvčí úřadu Lenka Růžková, je potřeba vyřídit ještě celou řadu povolení.
„Teď si teprve předpřipravujeme vizi, vlastní plán, co by tady mohlo být, jak si to ornitologická stanice představuje. A budeme to muset samozřejmě analyzovat. Podle toho teprve zjistíme, co všechno by bylo potřeba."

Opráší se myšlenka přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Dědině?

• Upravit
• Smazat

V letošním roce to bude 20 let, co Rychnovsko potrápila ničivá povodeň. Velká voda zasáhla hlavně obce v povodí řeky Dědiny. Jenže komplexní protipovodňová ochrana na Dědině stále chybí. Královéhradecký kraj by teď do hry mohl vrátit projekt přírodě blízkých protipovodňových opatření. To by znamenalo, že by se voda mohla ve vytipovaných místech volně rozlévat do okolní krajiny. Proti této variantě hlasitě protestují někteří starostové v povodí.

Vyřízení všech potřebných formalit může trvat řadu měsíců, možná i víc než rok. Potvrzuje to vedoucí oddělení Správy vodohospodářských děl Státního pozemkového úřadu v Hradci Králové Tomáš Purkrábek.
„Není to jednoduché. Ale ta cesta se dána a je známá. Musí se zpracovat podklady, které se potom předkládají jednotlivým účastníkům řízení a celého toho procesu."

V neposlední řadě čeká ochranáře také jednání s majiteli dotčených luk. Těm by voda měla zajistit vyšší výnosy při senosečích.

„Budeme všechny plány diskutovat s veřejností a s místními lidmi," dodává Břeněk Michálek.

Závlahový systém by mohl v budoucnu fungovat podobně jako v několik kilometrů vzdálené lokalitě Josefovské louky. Tam zadržení vody v krajině pomohlo k rozšíření počtu nejrůznějších druhů zvířat.