Opráší se myšlenka přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Dědině?

Rozvodněná řeka Dědina
Rozvodněná řeka Dědina

V letošním roce to bude 20 let, co Rychnovsko potrápila ničivá povodeň. Velká voda zasáhla hlavně obce v povodí řeky Dědiny. Jenže komplexní protipovodňová ochrana na Dědině stále chybí. Královéhradecký kraj by teď do hry mohl vrátit projekt přírodě blízkých protipovodňových opatření. To by znamenalo, že by se voda mohla ve vytipovaných místech volně rozlévat do okolní krajiny. Proti této variantě hlasitě protestují někteří starostové v povodí.

Projekt přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí řeky Dědiny z roku 2010 oprášil krajský zastupitel Martin Hanousek ze Strany zelených. Ten chce do aktualizace Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje zanést plochy a koridory, kudy by v budoucnu mohlo meandrovat koryto Dědiny.

Bylo vytipováno několik těch prioritnějších míst, kde by se ta opatření měla udělat. A to jsou právě území pod Českým Meziříčím a pak nad Českým Meziříčím, mezi Českým Meziříčím a Dobruškou. To jsou takové dvě nejprioritnější oblasti, kde by se to mělo provést,“ říká Martin Hanousek.

Fotoreportáž z povodní v Královéhradeckém kraji 2006

Jenže tento způsob řešení ochrany před velkou vodou zásadně odmítají zastupitelé v Českém Meziříčí. Podle plánů by totiž mělo dojít k vymělčení a zúžení koryta Dědiny. To je aktuálně připraveno zvládnout pětiletou vodu.

Pokračuje starosta Českého Meziříčí Milan Žďárek zvolený za Starosty a nezávislé: „Snížit odtokové poměry o 90 procent na nějakých 3,5 kubíku vody, která by odtud odtékala, je totálně nesmyslné. My jsme ohroženi vodou stále, protože nemáme postavenou hráz ani poldr v Mělčanech. Takže pokud by se ještě tohle provedlo, tak věřím tomu, že jsme utopení třikrát, čtyřikrát za rok.“

Podle závěrů studie proveditelnosti z roku 2010 by přírodě blízká protipovodňová opatření případnou stoletou povodeň snížila zhruba o 1,5%.

Fotoreportáž z povodní v Královéhradeckém kraji 2006

Podle vodohospodáře Václav Jiráska by krajská priorita ochrany před velkou vodou měla být směřována jiným směrem: „Myslím si, že by úsilí mělo být věnováno tomu, aby byla dostavěna, když už ne nádrž, tak alespoň poldr Mělčany. Který ztransformuje stoletou povodeň na pětiletou povodeň. To znamená přesně na tu kapacitu koryta, kterou dnes v obci máme.“

S plánem krajinného ekologa Martina Hanouska nesouhlasí ani obec Pohoří. I její zástupci zaslali na krajský úřad své nesouhlasné stanovisko.

Spustit audio

Související