Letitý spor o protipovodňový poldr u Dobrušky nabírá na aktuálnosti

Starostové obcí, ležících u této řeky, se obávají, že to pro ně může mít katastrofální následky. Nejhorší povodeň v roce 1998 totiž postihla na dva tisíce lidí. Ty další byly sice menší, ale také rozsáhlé. A vyžádaly si několik lidských životů.

„Pro nás to je velice nepříjemné, neboť se obávám, že tímto vyhlášením dojde zase ke zdržení jakékoli stavby na toku Dědiny. A myslím si, že to je velice špatné,“ hodnotí situaci starosta Dobrušky Petr Tojnar z ODS.

U Dobrušky vodohospodáři připravují stavbu suché nádrže. Vodní nádrž tam totiž nedovolili ochranáři kvůli vzácným živočichům a rostlinám. Také starosta Třebechovic pod Orebem bez politické příslušnosti Jiří Němec se obává komplikací v souvislosti s přírodní památkou.

„Máme obavy, aby ochránci přírody svým jednáním nedokázali to, že ani ten poldr by se nakonec nerealizoval,“ říká Jiří Němec.

Zákon totiž zakazuje hospodářské využívání přírodní památky vedoucí k jejímu poškození. A tato věta se podle starostů dá vykládat různými způsoby podle zájmů konkrétních skupin lidí. Podle mluvčího Královéhradeckého kraje Jiřího Hošny ale nemusejí mít starostové obavy.

„Byla udělena určitá výjimka z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zároveň samozřejmě ta přírodní památka má upravený režim, čili když se tam mělo nějakým způsobem stavět, tak musí být požádán příslušný orgán ochrany přírody o výjimku,“ vysvětluje Jiří Hošna.

Různý výklad zákona

Kromě Dobrušky se nemohou ostatní obce u toku Dědiny účastnit tohoto řízení.

„Nemohou, protože tam nemají svoje pozemky. Na druhou stranu občanská sdružení, která všemožně brání různým úpravám toku, tak nemusejí být vůbec odsud. A ti účastníky řízení mohou být. Já to považuju za absurditu zákona,“ dodává místostarostka Dobrušky Blanka Čiháčková.

Na Dědině by měl vyrůst suchý poldr a 14 metrů vysoká hráz.

„Pod ní bude volně protékat řeka. Dokonce jsou tam navrhována taková opatření, že tam bude přisvětlění tak, aby migrace živočichů mohla nerušeně probíhat. A při vysokých průtocích by se nádrž začala plnit vodou a snížila by kulminační průtok pod tou vodní nádrží,“ upřesňuje investiční ředitel Povodí Labe Marian Šebesta.

Voda v Podbřezí - okr. Rychnov nad Kněžnou|foto: Martin Pařízek

Tato možnost se ale nelíbí ochráncům přírody.

„Ta varianta se nám nelíbí, ale musíme se s ní smířit. Nic jiného nám nezbývá. My samozřejmě budeme projekt dál sledovat a naší základní snahou je to, aby se tam nikdy nemohla zrealizovat vodní nádrž,“ říká Martin Hanousek z Českého svazu ochránců přírody.

Dotační program na protipovodňová opatření by mohlo ministerstvo zemědělství vypsat na přelomu roku. Pak by Povodí Labe mohlo začít s územním řízením.