Nové skafandry pro přistání na Měsíci nabízejí lepší ochranu před drsnými podmínkami ve vesmíru

Čtěte také

Analýza dat z mise Artemis I ukázala, že systémy jsou připraveny pro nové lety astronautů na Měsíc

Objemné bílé skafandry, které před půl stoletím nosil Neil Armstrong a jeho kolegové z programu Apollo, již budou brzy minulostí. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve spolupráci se společností Axiom Space představil nové vesmírné obleky upravené pro přistání na Měsíci, kam by se Američané měli v nadcházejících letech vrátit. Nabízejí lepší ochranu před drsnými podmínkami ve vesmíru a lepší flexibilitu pro astronauty než ty předchozí. Kosmonauti by se v nich mohli lépe ohýbat nebo dřepět, například při sbírání kamenů z měsíčního povrchu. 

Společnost Virgin Orbit britského miliardáře Richarda Bransona dočasně zastavuje činnost a téměř všechny zaměstnance posílá na neplacené volno. Firma se potýká s nedostatkem hotovosti a snaží se zajistit si více financí. Virgin Orbit se zabývá vypouštěním satelitů, její sesterská společnost Virgin Galactic se zaměřuje na vesmírnou turistiku.

V Evropě se chystá první dražba kostry Tyrannosaura rexe, která zřejmě přiláká velké množství zájemců. Odborníci ji ale kritizují, protože podle nich nepatří takto cenné nálezy do soukromých rukou. Pozůstatky masožravého dinosaura staré kolem 67 milionů let bude v dubnu prodávat švýcarská aukční síň Koller, cenu odhaduje na pět až osm milionů švýcarských franků (122 až 195 milionů Kč).

Čtěte také

Brněnští vědci používají elektronový mikroskop, který jako jediný na světě umí zkoumat živé vzorky

Čeští vědci dovedou pozorovat živé buňky v přímém přenosu s vysokým rozlišením. Zobrazí živé buňky do nejmenších podrobností a přitom je nepoškodí. Takovou technologii mají vědci ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Používají ji v biofyzikální laboratoři, kde se setkávají dva vědecké světy. Na jedné straně lasery, technika a materiály, a na druhé živé buňky, orgány a citlivé molekuly. 

Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum. Převorovy ostatky nalezli archeologové ve stejném kostele během výzkumu před třemi roky. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., jenž byl zakladatelem Českých Budějovic. Librarius zemřel v roce 1281.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!