Brněnští vědci používají elektronový mikroskop, který jako jediný na světě umí zkoumat živé vzorky

22. říjen 2022

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.

Čtěte také

Elektronový mokroskop upravený odborníky z Brna umožňuje sledovat živé vzorky. Jak vypadá chromozom, by si měl z hodin biologie pamatovat každý. Málo už se však ví, že známý obrázek jeho podoby není dokonalý. Zkoumat věci takové, jaké skutečně jsou, mimo laboratorní podmínky, se snaží brněnští experti z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Používají k tomu unikátní mikroskop.

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba a zveřejnila je Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Čtěte také

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandrtálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandrtálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. „Naše studie ukazuje konkrétní obrázek, jak mohla vypadat neandrtálská komunita,“ uvedl jeden z autorů studie Benjamin Peter. „Podle mě byli neandrtálci mnohem více podobní lidem,“ dodal.

Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku jsou autory experimentů, které zásadně posunuly kvantovou optiku. Uvedl to Ondřej Haderka z Fyzikálního ústavu (FZÚ) Akademie věd ČR. Podle něj je ocenění Francouze Alaina Aspecta, Američana Johna Clausera a Rakušana Antona Zeilingera „naprosto zasloužené“. Haderka podotkl, že jejich experimenty s provázanými fotony přispěly k objasnění základu kvantové teorie a pootevřely cestu k vývoji kvantových technologií. 

Čtěte také

Evropští zemědělci začali pít a používat mléko přibližně před 7400 lety. Vědci nalezli stopy mléčného tuku na keramice z období zhruba 5400 let před naším letopočtem. Jde o zřejmě nejstarší důkaz konzumace mléka v Evropě. Vědci objevili stopy mléka pomocí techniky, která se zaměřuje na bílkoviny ze zbytků živočišných tuků, takže je vhodná k určení doby, kdy se určitá potravina začala jíst nebo jinak používat.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.