Zkracující se krok by nás měl dovést k lékaři. Příčina je léčitelná, říká neurolog Oldřich Vyšata

Pane docente, je drzost považovat chůzi za samozřejmost?
Řada z nás to tak vnímá, ale vůbec to samozřejmé není, zvláště ve vyšším věku nad 65 let. V to věku má poruchy chůze už 15 až 20 procent populace a nad 90 let už prakticky každý. Ovšem jsou také poruchy chůze, které jsou spojeny s některými specifickými příčinami, zvláště v mladším věku.

Ve vyšším věku už má porucha chůze mnoho různých příčin, které se navzájem sčítají. Ale je pravda, že vždy se s tím dá něco dělat.

Drobné krůčky jsou jeden z typických příznaků jednoho z neurologických onemocnění, tzv. parkinsonismu. A je to léčitelné.
doc. MUDr. Oldřich Vyšata, PhD., Neurologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

A je pravda, že tyto poruchy mají spojitost i s naším mozkem?
K tomu, abychom mohli chodit, potřebujeme mít samozřejmě oporné klouby a kosti. To znamená, pokud má člověk artrózu kloubů, jak nosných, třeba kolenních a kyčelních, artrózu meziobratlových kloubů, tak už to vyvolává bolest a chůze je tím ovlivněna. A potřebujeme mít také informace o tom, kde se v prostoru nacházíme.

Čtěte také

Hlavní problém u Parkinsonovy choroby: Zanikají neurony produkující dopamin, palivo pro náš mozek

To znamená, že receptory ve svalech, v kloubech a ve šlachách informují mozek o našem umístění v prostoru a co můžeme a nemůžeme dělat. Pokud máme například polyneuropatii, alkoholovou nebo diabetickou, tak má mozek málo informací a chůze je nejistá.

Stejně tak poruchy zraku a sluchového nervu vedou zase k poruchám chůze, které lze odlišit speciálními metodami.

Někteří lidé s postupujícím věkem začínají krok zkracovat. Co ty drobné krůčky vypovídají o stavu našeho těla? Je to známka něčeho vážnějšího?
Je to jeden z typických příznaků jednoho z neurologických onemocnění, tzv. parkinsonismu, který zahrnuje kromě Parkinsonovy choroby řadu parkinsonských syndromů. A je to léčitelné. Léčitelná je příčina, to znamená, že v takovém případě je opravdu užitečné navštívit specialistu, který provede diagnostiku a pokud nasadí správnou léčbu, tak zhruba 8 až 10 let ten člověk zase nemá potíže s chůzí.

Čtěte také

Parkinsonova choroba souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku. Jak se zákeřnou nemocí bojovat?

Zkracující se krok by nás tedy měl dovést k lékaři. Jaké jsou další signály našeho těla, které by měly být varovné a přivést nás do ordinace?
Jsou různé typy poruch chůze, například klaudikace, která znamená, že člověk ujde 20 nebo 30 metrů a musí se zastavit. Tyto potíže mohou nastat buď z nedostatku prokrvení dolních končetin cévního původu, nebo také při zúžení páteřního kanálu. Slabost těch končetin i bolest člověka zastaví. Po odpočinku je zase schopen normálně chodit. Ale zase opět jen na omezenou vzdálenost.

U zúžení páteřního kanálu je to tzv. příznak nákupního košíku, kdy má člověk výraznou úlevu v předklonu. To znamená, že má tendenci se opírat o jakoukoliv pomůcku a pak chodí dobře. Záklon nebo vzpřímená poloha zhoršuje tuto poruchu chůze a zkracuje ušlou vzdálenost.

Když jdete po ulici, tak byste asi každému přidělil nějakou diagnózu, protože vidíte, co asi odehrává v jeho těle.
Je pravda, že když přijde člověk do ordinace, tak jej sledujeme už od dveří. Protože už i způsob jakým přichází, nám může mnoho napovědět o tom, jaké potíže bude mít.

Oldřich Vyšata ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s doc. MUDr. Oldřichem Vyšatou, PhD. z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.