Onkologická onemocnění v mladších věkových skupinách, důsledek toho, že se nehýbeme a jsme obézní

Čtěte také

Prevence je zásadní! U kolorektálního karcinomu je ideální zachytit ještě přednádorové změny střev

Byla snížena věková hranice preventivního screeningu na 45 let. Co to znamená? Znamená to, že se toto onemocnění objevuje už u mladších pacientů?
Ano, skutečně toto onemocnění pozorujeme častěji v mladších věkových kategoriích pod 50 let. Kdo si pamatuje začátky a průběh našeho Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu, ví, že celou dobu byl nastaven na věk 50 let. A tyto data ukazují, že jsme schopni i ve věkové skupině mezi 45 a 50 rokem života výskyt zachytit.

A nejde nám samozřejmě o to zachytit pokročilý nádor, to by bylo špatné, to by bylo pozdě. Jde nám o zachycení buď časné formy nádoru, se kterou jsme schopni něco udělat i my gastroenterologové, ale v ideálním případě zachytit ještě přednádorové změny, což jsou polypy, které se vyskytují v tlustém střevě. A které mohou po několika letech skončit nádorem.

Co je příčinou, že se toto onemocnění objevuje u čím dál mladších pacientů?
To je velmi zajímavá otázka. A netýká se jen kolorektálního karcinomu. Pozorujeme posun onkologických diagnóz bohužel do mladších věkových skupin i u mnoha dalších nádorových onemocnění. A pravděpodobně, tvrdá data na to nemáme, se jedná o vliv našeho životního stylu a naší v uvozovkách západní diety.

Čtěte také

Endoskopie jde velmi dopředu, smějeme se, že začínáme brát práci chirurgům, říká MUDr. Ilja Tachecí

Jedná se o důsledek toho, že se nehýbeme a jsme obézní. Jedná se o důsledek pravděpodobně i některých změn mikrobiomů, ale přesnou, jasnou odpověď v tuto chvíli nemáme.

Patříme v Evropě k prvním, kteří přistoupili k posunutí věkové hranice screeningu. Někde ve světě se to už také děje. Máte informace s jakými výsledky, jaké to přineslo zkušenosti?
Některá předběžná data ukazují, že to smysl má. To byl také důvod, proč jsme k tomu přistoupili v České republice. Stali jsme se v podstatě jakýmisi lídry v oné změně věkové struktury osob v průměrném riziku, čili v podstatě asymptomatičtí lidé.

Stali jsme se lídrem, ale ta data přijdou. My je budeme mít i na naší populaci a samozřejmě budeme je průběžně vyhodnocovat. Jde o to, najít rozumný kompromis mezi kapacitou systému a včasným záchytem v co nejširší skupině osob.

Čtěte také

Nepodceňujte bolesti břicha, problém může vznikat v ledvinách, slepém střevě, ve svalech i v cévách

Otázkou zůstává, jestli lidé opravdu budou na prevenci chodit. Měl by jim ji nabízet praktický lékař, nebo jak to zařídit, aby tuto možnost reálně využili?
To je velké téma, které se diskutuje mnoho let i v souvislosti se staršími osobami. Je pravda, že mladší věková kategorie je specifičtější v tom, že jsou to lidé, kteří jsou v produktivním věku vesměs zaměstnáni a jejich možnosti časové jsou tímto limitovány.

Je možné, že adherence, jak říkáme tomu procentu lidí, kteří jsou ochotni se na své prevenci podílet, bude nižší než ve starší věkové kategorií, ale to ukáže čas. Praktičtí lékaři samozřejmě hrají významnou úlohu, protože jsou to lékaři, kteří se svými klienty komunikují pravidelně alespoň jednou za rok a měli by tedy aktivně tuto možnost screeningu doporučovat.

A samozřejmě jsou zde také aktivity zdravotních pojišťoven, které oslovují vybrané věkové kategorie s možností zapojení do screeningového programu.

Ilja Tachecí ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Screening může mít dvě varianty, které si pacient může zvolit. Je krvácení ve všech případech příznakem onemocnění? Bolí vyšetření? Nemusíme se ho bát? Poslechněte si celou radioporadnu s předsedou České gastroenterologické společnosti a přednostou II. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové prof. MUDr. Iljou Tachecím.