Lucy a Selam poprvé v Evropě! 3,5 milionu let staré fosilie předků člověka vystavuje Národní muzeum

Do Česka dorazili Lucy a Selam. Tři a půl milionu let staré fosilie předků člověka budou k vidění v Národním muzeu v Praze. Byla vysoká něco málo přes jeden metr a vážila kolem 28 kilogramů. A po sestavení kostí se podobala víc člověku než šimpanzovi. Řeč je o fosilii Lucy, která žila před víc než tři miliony let v dnešní Etiopii. Teď za přísných bezpečnostních opatření přistála spolu s fosilií nazvanou Selam na pražském letišti. Od 25. srpna budou na dva měsíce k vidění v Národním muzeu. V Evropě vůbec poprvé.

Čtěte také

Čeští vědci se zapojí do projektu Resilient Trees ochrany nejvzácnějších lesů a ekosystémů Evropy

Badatelé, kteří na severu Polska pátrají po legendami opředené Jantarové komnatě, získali od památkářů povolení k průzkumu v někdejším výcvikovém areálu jednotek SS. Tým z krakovské vysoké školy báňské tam při průzkumu prováděném georadarem zjistil výraznou anomálii. Na základě toho vědci plánují další průzkum, včetně vrtů a archeologických vykopávek, aby zjistili, o jakou strukturu v prostoru v Dziemianech v regionu Kašubska jde. Připouštějí, že to může být bunkr nebo jiná podzemní infrastruktura zbudovaná za druhé světové války.

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů. Nově objevená velryba dorůstala zhruba velikosti dnešních delfínů, a měla také podobně ostré zuby jako oni. Vědci objevili její kosti už roku 2019 na jihozápadě Austrálie, ale teprve nyní se jim podařilo zlomky poskládat tak, aby rekonstruovali podobu pravěkého kytovce. Vědci tvora pojmenovali Janjucetus dullardi.

Čtěte také

Revoluce v paleontologii. Moderní zobrazovací metody pomáhají odhalovat stopy po dávných dinosaurech

Horečku chikungunya si letos přivezlo podle dat Státního zdravotního ústavu od počátku letošního roku z dovolené v exotických oblastech už osm Čechů, více než loni. Za celý loňský rok přitom lékaři zaznamenali jen tři případy této nákazy. Nemoc přenáší v tropech a subtropech komár, který je aktivní přes den. Vedle komára tropického může nemoc přenášet také komár tygrovaný, který se už běžně vyskytuje na jihu Evropy. Platí ale, že nemoc tu není endemická. Nejprve ji tedy musí přivést někdo ze zahraničí a komár, který se na nemocném cestovateli nasaje, pak nemoc může šířit dál.

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli. Nové rody patří do řádu Lulworthiales, skupiny hub dosud známé především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!