Tisíc let staré ostatky olomouckých Přemyslovců se po 7 letech výzkumu vrátily na Klášterní Hradisko

Čtěte také

Česká cesta do vesmíru. Univerzita Karlova a Ministerstvo dopravy spojily síly v kosmickém výzkumu

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem. Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu. Sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry planety, proto vědci z EU SST nejprve odhadovali, že může návrat na Zemi přečkat. Kulovitý aparát měl hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.

Půlroční expedice českého studenta Františka Vejmělky na Nové Guineji přinesla jedinečný objev. Jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – masivní velekrysu Mallomys istapantap. Na Zemi žije jen málo záhadnějších savců, než je novoguinejská velekrysa s latinským jménem Mallomys istapantap. Že vůbec existuje, si vědci všimli až v devadesátých letech dvacátého století, a to jen podle toho, že našli několik zaprášených exemplářů tohoto tvora v muzejních archivech. Na vlastní oči ji nikdo neviděl hlavně proto, že žije v chladných mlžných horských pralesích, v nadmořských výškách až 3700 metrů.

Čtěte také

Z kapky krve odhalí rakovinu slinivky. Metoda pardubických vědců získala patent ve Spojených státech

Tisíc let staré lidské ostatky, které byly nalezeny v tajemné truhle zazděné v sakristii kostela svatého Štěpána v areálu Klášterního Hradiska v Olomouci, se po sedmiletém výzkumu vrátily zpět na své místo. Archeologové potvrdili, že patří příslušníkům přemyslovské dynastie, kteří v Olomouci vládli v 11. a 12. století. Slavnostnímu uložení ostatků předsedal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Mezi nově identifikovanými ostatky byl Ota I. Sličný, syn pražského Přemyslovce Břetislava, kterého kronikář Kosmas nazýval „český Achilles“.

Akademie věd ČR otevřela na Ústavu fyziky materiálů v Brně Centrum elektronové mikroskopie. Centrum má sloužit jako špičkové zázemí pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií, vytváří prostor pro širší spolupráci s univerzitami i průmyslovými partnery a otevírá možnost spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti. Nová moderní budova nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu speciálních technologií.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!