Čarujeme s (ne)obyčejnou čočkou. Krémová polévka z červené čočky s paprikou, to musíte vyzkoušet
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří například gulášová, fazolová, dýňová, rajčatová a třeba i čočková.
- 150 g červené čočky
- 2 mrkve
- 4 brambory
- 1 červená paprika
- 1 cibule
- česnek
- olej
- zeleninový bujón
- 1 l vody
- zázvor čerstvý
- zakysaná smetana
- petrželka na ozdobu
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.
Nakonec i naše babičky a prababičky dobře věděly - že „polévka je grunt“. Dobře to věděly, často to říkaly a my tuhle větu říkáme často také. Je to totiž pravda - dobrá polévka je prostě základ! Naši předkové to věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.
Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.
Postup:
Na oleji krátce orestujte cibuli, česnek, mrkev a brambory - pokrájené na kostky. Osolte a přidejte čočku s paprikou pokrájenou nahrubo.
Pokud máte rádi, tak přidejte i na plátky pokrájený zázvor.
Zalijte vodou, vložte nebo přilijte zeleninový bujón a vařte do změknutí čočky i brambor, asi 15 minut.
Poté polévku rozmixujte dohladka. Servírujte se lžící zakysané smetany a čerstvou petrželkou.
Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.
Jak polévka pomáhá tělu
Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.
Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.
Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organismus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.
Související
-
Ragú z červené čočky se špagetami přesně vystihuje výraz ze staré francouzštiny: nadchnout chuť!
Pokrm z nadrobno nakrájeného dušeného masa, vnitřností nebo výjimečně i zeleniny, to je ragú. Podává se s hustou pikantní omáčkou, která je výsledkem pomalého dušení.
-
Kdo by neznal „schody do nebe“ v podobě italských lasagní? Zkuste je s pórkem a červenou čočkou
Lasagne mají pověst jídla náročného na čas i přípravu. Blesková večeře to, pravda, není. Navíc jsou lasagne i docela syté. Jednou za čas se do nich ale určitě pusťte.
-
Eintopf. Jídlo z jednoho hrnce patří k nejstarším tradičním pokrmům v Evropě. Zkuste čočkový!
Eintopf spojujeme hlavně s německou kuchyní, ale najdete ho i v kuchyni francouzské, polské či americké. U nás se tento výraz někdy používal jako trochu hanlivé označení.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
